VÝZNAM: Āsraya znamená „místo spočinutí“ nebo „útočištĕ“. Otázka Pána Krsny „Je to naše skutečné místo spočinutí či útočištĕ?“ znamená „Jaká je naše nejvyšší povaha či přirozené postavení?“ Ptá se tak proto, že nikdo nemůže najít klid a spokojenost, dokud není ve svém přirozeném postavení. Uvádí se příklad, že človĕk může cestovat po celém svĕtĕ, ale nakonec dosáhne spokojenosti, když se vrátí domů. Plačící dítĕ se uklidní v náručí své matky. Když se Pán ptá na útočištĕ nebo místo spočinutí sebe a brahmanů, poukazuje na vĕčné, přirozené postavení každé živé bytosti.

Kdyby Pán Krsna také patřil do kategorie jivy a kdyby si tedy všechny živé bytosti včetnĕ Nĕho byly rovné, nemĕlo by žádný hlubší význam, aby se jedna živá bytost ptala a druhá odpovídala. Na důležité otázky může dát smysluplné odpovĕdi jen ten, kdo je v nadřazeném postavení. Je možné namítnout, že pravý duchovní mistr odpovídá na všechny otázky svého žáka, a přesto patří do kategorie jivy. Odpovĕď zní, že pravý duchovní mistr nehovoří sám za sebe, ale jako představitel Nejvyšší Osobnosti Božství v kategorii Visnua. Takzvaný guru, který mluví sám za sebe jako duši neboli jivu, nemůže poskytnout žádný užitek ani smysluplné odpovĕdi na vážné otázky. Otázka mudrců ko bhavan („Kdo jste?“) tedy naznačuje, že Nejvyšší Osobnost Božství je vĕčnĕ individuální osobou. A jelikož se mudrci v čele s Pánem Brahmou Pánu poklonili a uctili Ho, rozumí se, že On je Nejvyšší Osobnost Božství. Pán Brahma jako první stvořená bytost v tomto vesmíru by žádnou jinou živou bytost než Pána neuznal za hodnou uctívání.

Skutečným zámĕrem Pána Krsny je vysvĕtlit konečnou dokonalost yogy, kterou si mudrci přáli znát. Pokud se nĕkdo upevní v transcendentálním poznání, automaticky skončí vzájemná přitažlivost mezi hmotnou myslí a hmotnými smyslovými objekty. Duchovní mysl nepřitahují hmotné objekty požitku, takže se zduchovnĕním mysli hmotná existence automaticky poleví. Pán zpochybňuje patřičnost otázky mudrců a tím zaujímá roli duchovního učitele a chystá se udĕlit cenné pokyny. Nikdo by nikdy nemĕl být vůči pravému duchovnímu učiteli závistivý, zvlášť pokud je guruem Nejvyšší Osobnost Božství, jak tomu je v případĕ Pána Hamsy hovořícího k mudrcům vedeným Brahmou a Sanaka-kumarou.