ṛṣer bhagavato bhūtvā

śiṣyo 'dhītya bahūni ca

setihāsa-purāṇāni

dharma-śāstrāṇi sarvaśaḥ

adāntasyāvinītasya

vṛthā paṇḍita-māninaḥ

na guṇāya bhavanti sma

naṭasyevājitātmanaḥ

ṛṣeḥ — mudrce (Vyāsadevy); bhagavataḥ — inkarnace Boha; bhūtvā — stávající se; śiṣyaḥ — žákem; adhītya — studující; bahūni — mnohá; ca — a; sa — spolu s; itihāsa — eposy; purāṇāni — a Purāṇami; dharma-śāstrāṇi — písma popisující náboženské povinnosti človĕka; sarvaśaḥ — plnĕ; adāntasya — pro toho, kdo se neovládá; avinītasya — nepokorného; vṛthā — nadarmo; paṇḍita — učenou autoritu; māninaḥ — považujícího se za; na guṇāya — nevedoucí k dobrým vlastnostem; bhavanti sma — staly se; naṭasya — herce; iva — jako; ajita — nepřemožená; ātmanaḥ — jehož mysl.


Text

Ačkoliv je žákem božského mudrce Vyasy a zevrubnĕ pod jeho vedením prostudoval mnohá písma, včetnĕ zákoníků náboženských povinností, eposů a Puran, veškeré toto studium u nĕho nevytvořilo dobré vlastnosti. Naopak, jeho studium písem se podobá hercovĕ studiu role, neboť se neovládá, není pokorný a nadarmo se pokládá za učenou autoritu, třebaže nepřemohl vlastní mysl.

Purport

VÝZNAM: Nĕkdo by mohl namítnout, že se Romaharsana dopustil nevinné chyby, když nevyjádřil Pánu Balaramovi uznání, ale tento argument zde vyvrací tvrdá kritika od Pána Balaramy.