evaḿ yogeśvaraḥ kṛṣṇo
bhagavān jagad-īśvaraḥ
īyate paśu-dṛṣṭīnāḿ
nirjito jayatīti saḥ
evam — tímto způsobem; yoga — mystické yogy; īśvaraḥ — Pán; kṛṣṇaḥ — Kṛṣṇa; bhagavān — Osobnost Božství; jagat — vesmíru; īśvaraḥ — Pán; īyate — připadá; paśu — jako zvířata; dṛṣṭīnām — tĕm, jejichž pohled; nirjitaḥ — poražený; jayati — je vítĕzný; iti — jako kdyby; saḥ — On.
VÝZNAM: Srila Visvanatha Cakravarti podává tento obsáhlý komentář k této části Srimad-Bhagavatamu:
Ohlednĕ zabití Dantavakry Uttara-khanda (279) Padma Purany obsahuje další podrobnosti v této pasáži: atha sisupalam nihatam srutva dantavakrah krsnena saha yoddhum mathuram ajagama. krsnas tu tac chrutva ratham aruhya mathuram ayayau. „Když potom Dantavakra slyšel, že byl Sisupala zabit, odjel do Mathury bojovat s Krsnou. Když se o tom Krsna doslechl, usedl do svého kočáru a odjel do Mathury.“
Tayor dantavakra-vasudevayor aho-ratram mathura-dvari saṅgramah samavartata. krsnas tu gadaya tam jaghana. sa tu curnita-sarvaṅgo vajra-nirbhinno mahidhara iva gatasur avani-tale nipapata. so 'pi hareh sarupyena yogi-gamyam nityananda-sukha-dam sasvatam paramam padam avapa: „Mezi obĕma – Dantavakrou a Pánem Vasudevou – se potom u brány Mathury strhl boj, který trval celý den a noc. Nakonec Krsna Dantavakru udeřil svým kyjem a Dantavakra padl bez života na zem se všemi končetinami roztříštĕnými jako hora rozbitá bleskem. Dantavakra dosáhl osvobození, získal stejnou podobu jako má Pán, a tak také dosáhl Pánova vĕčného, svrchovaného sídla dosažitelného dokonalými yogimi, které udĕluje štĕstí vĕčné duchovní blaženosti.“
Ittham jaya-vijayau sanakadi-sapa-vyajena kevalam bhagavato lilartham samsrtav avatirya janma-traye 'pi tenaiva nihatau janma-trayavasane muktim avaptau: „Stalo se, že Jaya a Vijaya – zdánlivĕ kvůli kletbĕ Sanaky a jeho bratrů, ale ve skutečnosti pro umožnĕní zábav Nejvyššího Pána – sestoupili do tohoto hmotného svĕta a ve třech životech po sobĕ byli zabiti samotným Pánem. Potom, po skončení tĕchto tří životů, dosáhli osvobození.“
V této pasáži Padma Purany slova krsnas tu tac chrutva, „když se o tom Krsna doslechl“, vyjadřují, že to Pán slyšel od Narady, který cestuje rychle jako mysl, že Dantavakra odjel do Mathury. Proto Pán ihned po zabití Salvy, aniž by nejprve vstoupil do Dvaraky, dorazil v jediném okamžiku do blízkosti Mathury ve svém kočáru, který se také pohybuje rychle jako mysl, a tam uvidĕl Dantavakru. Dodnes u brány Mathury smĕřující ke Dvarace stojí vesnice známá v místním nářečí jako Datiha, což je jméno odvozené ze sanskrtského dantavakra-ha, „hubitel Dantavakry“. Tuto vesnici založil Krsnův pravnuk Vajra.
Ve stejné pasáži Padma Purany následují tyto výroky: krsno 'pi tam hatva yamunam uttirya nanda-vrajam gatva sotkanthau pitarav abhivadyasvasya tabhyam sasru-sekam aliṅgitah sakala-gopa-vrddhan pranamya bahu-vastrabharanadibhis tatra-sthan santarpayam asa. „A po jeho (Vidurathovĕ) zabití Krsna překročil Yamunu a odebral se do Nandovy vesnice pastevců, kde uctil a utĕšil své zarmoucené rodiče. Ti Ho zmáčeli slzami a objali a potom se Pán poklonil starším pastevcům a potĕšil všechny obyvatele hojnými dary v podobĕ odĕvů, ozdob a tak dále.“
kalindyah puline ramye
punya-vrksa-samacite
gopa-naribhir anisam
kridayam asa kesavah
ramya-keli-sukhenaiva
gopa-vesa-dharah prabhuh
bahu-prema-rasenatra
masa-dvayam uvasa ha
„Pán Kesava se neustále bavil s pasačkami na okouzlujícím břehu Kalindi, který byl plný zbožných stromů. Tak tam Nejvyšší Pán, který přijal podobu pasáčka, sídlil dva mĕsíce a užíval si důvĕrných zábav v různých náladách láskyplných výmĕn.“
Atha tatra-stha nanda-gopadayah sarve janah putra-daradi-sahita vasudeva-prasadena divya-rupa-dhara vimanam arudhah paramam vaikuntha-lokam avapuh. krsnas tu nanda-gopa-vrajaukasam sarvesam niramayam sva-padam dattva divi deva-ganaih samstuyamano dvaravatim vivesa: „Potom, milostí Pána Vasudevy, Nanda a všichni ostatní obyvatelé toho místa, spolu s jejich dĕtmi a manželkami, přijali své vĕčné, duchovní podoby, nastoupili do nebeského letadla a vystoupili na svrchovanou planetu Vaikunthu (Goloku Vrndavan). Pán Krsna však poté, co udĕlil Nandovi Gopovi a všem ostatním obyvatelům Vraji své vlastní transcendentální sídlo, které je prosté všech nemocí, cestoval nebesy a vrátil se do Dvaraky, zatímco Ho polobozi opĕvovali.“
Srila Rupa Gosvami tuto pasáž takto komentuje ve své Laghu-bhagavatamrtĕ (1.488–89):
vrajesader amsa-bhuta
ye dronadya avataran
krsnas tan eva vaikunthe
prahinod iti sampratam
presthebhyo 'pi priyatamair
janair gokula-vasibhih
vrndaranye sadaivasau
viharam kurute harih
„Jelikož Drona a ostatní polobozi v minulosti sestoupili na Zem, aby jako částečné expanze splynuli s králem Vraji a ostatními oddanými z Vrndavanu, nyní tyto polobožské expanze poslal Pán Krsna na Vaikunthu. Pán Hari si vĕčnĕ užívá zábav ve Vrndavanu se svými důvĕrnými oddanými, obyvateli Gokuly, kteří Mu jsou dražší než i ti nanejvýš drazí ostatní oddaní.“
V pasáži z Padma Purany se slovo putra ve frázi nanda-gopadayah sarve janah putra-daradi-sahitah („Nanda Gopa a ostatní, spolu s jejich dĕtmi a manželkami“) týká synů jako Krsna, Sridama a Subala, zatímco slovo dara se týká manželek jako Sri Yasoda a Kirtida, matka Radharani. Fráze sarve janah („všichni lidé“) se týká každého v oblasti Vraji. Tak se všichni odebrali na prvotřídní planetu Vaikunthu, Goloku. Fráze divya-rupa-dharah vyjadřuje, že se na Goloce vĕnují zábavám vhodným pro polobohy, ne tĕm, které jsou vhodné pro lidi, jak činí v Gokule. Tak jako bĕhem inkarnace Pána Ramacandry byli obyvatelé Ayodhyi přepraveni na Vaikunthu ve svých vlastních tĕlech, v této inkarnaci Krsnay obyvatelé Vraji dosáhli Goloky ve svých.
Cestu Pána Krsny ze Dvaraky do Vraji potvrzuje tato pasáž ze Srimad-Bhagavatamu (1.11.9): yarhy ambujaksapasasara bho bhavan kurun madhun vatha suhrd-didrksaya tatrabda-koti-pratimah ksano bhavet. „Ó Pane s lotosovýma očima, vždy, když odcházíš do Mathury, Vrndavanu či Hastinapuru, aby ses setkal se svými přáteli a příbuznými, každý okamžik Tvé nepřítomnosti nám připadá jako milión let.“ Pán Krsna toužil navštívit své přátele a příbuzné ve Vraji od té doby, kdy tam odjel Pán Baladeva, ale Jeho matka, otec a ostatní starší obyvatelé Dvaraky Mu odmítli dát svolení. Nyní však, po zabití Salvy, když se Krsna doslechl od Narady, že Dantavakra odjel do Mathury, nemohl nikdo nic namítat proti Pánovĕ okamžité cestĕ tam bez předchozí cesty do Dvaraky. A po zabití Dantavakry mĕl příležitost se setkat se svými přáteli a příbuznými žijícím ve Vraji.
Takto Pán uvažoval a také si připomnĕl Uddhavovu zmínku o gopich ve slovech gayanti te visada-karma (Bhag. 10.71.9), takže odjel do Vraji a rozptýlil pocity odloučení jejích obyvatel. Dva mĕsíce si Pán Krsna užíval ve Vrndavanu přesnĕ jako dříve, než odjel zabít Kamsu v Mathuře. Pak, na konci dvou mĕsíců, odstranil své vrajské zábavy z očí svĕtských lidí tím, že vzal polobožské části svých rodičů a ostatních příbuzných a přátel na Vaikunthu. Takto se, v jednom úplném projevu, odebral na Goloku v duchovním svĕtĕ, v jiném zůstal trvale si užívat ve Vraji, neviditelný hmotným očím, a v ještĕ dalším usedl do svého kočáru a vrátil se sám do Dvaraky. Lidé z provincie Saurasena si mysleli, že po zabití Dantavakry Krsna navštívil své rodiče a ostatní drahé příbuzné a nyní se vrací do Dvaraky. Lidé z Vraji naopak nemohli pochopit, kam náhle zmizel, a tak naprosto užasli.
Sukadeva navíc uvážil, že si Pariksit Maharaja mohl myslet: „Jak to, že tentýž Krsna, který zařídil, aby pastevci dosáhli Vaikunthy ve svých vlastních tĕlech, také způsobil, že se obyvatelé Dvaraky dostali do tak nepříznivé situace v průbĕhu Jeho mausala-lily?“ Král by to tedy mohl považovat za nespravedlnost kvůli své spříznĕnosti s Yaduovci. Proto mu Sukadeva Gosvami neumožnil vyslechnout tuto zábavu, kterou, jak je uvedeno výše, vypráví Uttara-khanda Sri Padma Purany.
Ve Sri Vaisnava-tosani, komentáři Sanatany Gosvamiho k desátému zpĕvu, nalézáme tento seznam posloupnosti zábav: Jako první byla cesta u příležitosti zatmĕní slunce, potom shromáždĕní bĕhem Rajasuyi, pak hazardní hra a pokus o svléknutí Draupadi, poté vyhnanství Panduovců v lese, po nĕm zabití Salvy a Dantavakry, potom Krsnova návštĕva Vrndavanu a nakonec závĕr vrndavanských zábav.