ity uktaḥ kumatir hṛṣṭaḥ
sva-gṛhaḿ prāviśan nṛpa
pratīkṣan giriśādeśaḿ
sva-vīrya-naśanam kudhīḥ
iti — takto; uktaḥ — osloven; ku-matiḥ — pošetilý; hṛṣṭaḥ — radující se; sva — svého; gṛham — domova; prāviśat — vstoupil do; nṛpa — ó králi (Parīkṣite); pratīkṣan — čekající na; giriśa — Pána Śivy; ādeśam — předpovĕď; sva-vīrya — své statečnosti; naśanam — zničení; ku-dhīḥ — neinteligentní.
VÝZNAM: Banasura je zde popsán jako ku-dhi („se špatnou inteligencí“) a ku-mati („pošetilý“), protože naprosto špatnĕ pochopil skutečnou situaci. Tento démon byl tak domýšlivý, že byl přesvĕdčen o tom, že ho nikdo nemůže porazit. Potĕšilo ho, když se doslechl, že s ním přijde bojovat nĕkdo mocný jako Pán Siva a uspokojí jeho touhu po boji. I když Siva řekl, že tato osoba zlomí Banovu vlajku a zničí jeho statečnost, démon byl příliš pošetilý na to, aby vzal tento výrok vážnĕ a dychtivĕ očekával boj.
V současnosti se materialističtí lidé radují z mnoha nebývalých možností pro smyslový požitek. Ačkoliv je jasné, že smrt, jak individuální tak kolektivní, se k nim rychle blíží, moderní smysloví požitkáři zapomínají na svou nevyhnutelnou zkázu. V Bhagavatamu je uvedeno (2.1.4): pasyann api na pasyati – I když je jejich blížící se zánik zjevný, jsou příliš slepí na to, aby jej vidĕli, neboť jsou opojeni sexuálním požitkem a rodinnými pouty. Banasura byl podobnĕ omámen svou hmotnou statečností a nemohl uvĕřit, že se záhy ukáže jeho skutečné postavení.