svayaḿ samuttīrya sudustaraḿ dyuman
bhavārṇavaḿ bhīmam adabhra-sauhṛdāḥ
bhavat-padāmbhoruha-nāvam atra te
nidhāya yātāḥ sad-anugraho bhavān
svayam — osobně; samuttīrya — dokonale překračující; su-dustaram — co je velice obtížné překonat; dyuman — ó Pane, který jsi jako slunce, rozjasňující temnotu tohoto světa nevědomosti; bhava-arṇavam — oceán nevědomosti; bhīmam — rozbouřený; adabhra-sauhṛdāḥ — oddaní, kteří projevují trvalé přátelství k pokleslým duším; bhavat-pada-ambhoruha — Tvoje lotosové nohy; nāvam — loď pro překonání; atra — v tomto světě; te — oni (vaiṣṇavové); nidhāya — nechávající za sebou; yātāḥ — ke konečnému cíli, na Vaikuṇṭhaloku; sat-anugrahaḥ — který jsi vždy laskavý a milostivý k oddaným; bhavān — Ty.
Tento výrok vyjevuje, jak milostiví acaryové a milostivý Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, společně pomáhají oddanému, který to s návratem domů, zpátky k Bohu, myslí vážně. Sri Caitanya Mahaprabhu ve svých pokynech Rupovi Gosvamimu řekl:
brahmanda bhramite kona bhagyavan jiva
guru-krsna-prasade paya bhakti-lata-bija
(Cc. Madhya 19.151)
Semínko bhakti-laty, oddané služby, lze získat milostí gurua a Krsny. Povinností gurua je najít způsob, jak s ohledem na čas, okolnosti a danou osobu oddaného přivést k oddané službě, kterou Krsna přijímá od toho, kdo chce být úspěšný ve snaze vrátit se domů, zpátky k Bohu. Obyvatel tohoto hmotného světa, který má štěstí, se po svém putování vesmírem odevzdá takovému guruovi či acaryovi, jenž oddaného učí sloužit vhodným způsobem vzhledem k okolnostem tak, aby Nejvyšší Pán jeho službu přijal. To oddanému usnadní dosáhnout konečného cíle. Povinností acaryi tedy je najít způsob, jak mohou oddaní sloužit v souladu s pokyny saster. Rupa Gosvami například pomohl budoucím oddaným tím, že vydával knihy o oddané službě, jako je Bhakti-rasamrta-sindhu. To znamená, že povinností acaryi je vydávat knihy, které pomohou budoucím zájemcům přijmout metodu služby, a tak se milostí Pána připravit na návrat domů, zpátky k Bohu. V našem hnutí pro vědomí Krsny předepisujeme a následujeme stejnou cestu. Oddaným se proto doporučuje zanechat čtyř hříšných činností-nedovoleného sexu, požívání omamných látek, jedení masa a hazardování-a každý den zpívat šestnáct kol japy. To jsou autorizované pokyny. Jelikož v západních zemích není možné neustále zpívat, místo snahy uměle napodobovat Haridase Thakura by měl člověk následovat tento proces. Krsna přijme oddaného, který přísně dodržuje usměrňující zásady a řídí se metodou předepsanou v knihách vydaných autoritami. Ācarya předává vhodnou metodu, jak překonat oceán nevědomosti využitím lodě Pánových lotosových nohou, a ti, kdo se jí budou striktně držet, milostí Pána nakonec dosáhnou svého cíle. Tato metoda se nazývá acarya-sampradaya. V této souvislosti je řečeno: sampradaya-vihina ye mantras te nisphala matah (Padma Purana). Ācarya-sampradaya je jednoznačně autorizovaná, a každý ji tedy musí přijmout. Jinak jeho úsilí vyzní naprázdno. Srila Narottama dasa Thakura zpívá:
taṅdera carana sevi bhakta sane vasa
janame janame haya, ei abhilasa
Je třeba uctívat lotosové nohy acaryi a žít ve společnosti oddaných. Pak bude úsilí o překonání nevědomosti nepochybně korunováno úspěchem.