āsīnaḥ saḿviśaḿs tiṣṭhan
bhuñjānaḥ paryaṭan mahīm
cintayāno hṛṣīkeśam
apaśyat tanmayaḿ jagat
āsīnaḥ — když byl pohodlně usazený ve svém obývacím pokoji nebo na trůnu; saṁviśan — nebo ležel na své posteli; tiṣṭhan — nebo přebýval kdekoliv; bhuñjānaḥ — když jedl; paryaṭan — když kráčel nebo se jinak pohyboval; mahīm — na zemi, chodící sem a tam; cintayānaḥ — stále myslel s nepřátelstvím na; hṛṣīkeśam — Nejvyšší Osobnost Božství, vládce všeho; apaśyat — viděl; tat-mayam — sestávající z Něho (Kṛṣṇy) a ničeho jiného; jagat — celý svět.
Srila Rupa Gosvami popsal nejušlechtilejší formu oddané služby slovy anukulyena krsnanusilanam, což znamená rozvíjení vědomí Krsny s pozitivním postojem. Kamsa si byl také vědom Krsny, ale jelikož Krsnu považoval za svého nepřítele, jeho vědomí Krsny nebylo pro jeho život příznivé, přestože do něho byl plně pohroužen. Ten, kdo rozvíjí vědomí Krsny příznivým způsobem, bude dokonale šťastný. Až do té míry, že osoba vědomá si Krsny nepovažuje ani splynutí s Krsnou (kaivalya-sukham) za velký úspěch. Kaivalyam narakayate. Pro toho, kdo si je vědom Krsny, je splynutí s Krsnou či Brahmanem, o něž usilují impersonalisté, nepříjemnou představou. Kaivalyam narakayate tridasa-pur akasa-puspayate. Karmi dychtí po dosažení nebeských planet, ale osoba vědomá si Krsny to pokládá za přelud, který nemá žádný smysl. Durdantendriya-kala-sarpa-patali protkhata-damstrayate. Yogini se snaží ovládat své smysly, a tak dojít ke štěstí, ale osoba vědomá si Krsny nebere jógové metody příliš vážně. Se svými největšími nepřáteli, smysly, jež jsou přirovnávány k hadům, si nedělá starosti. Osobě vědomé si Krsny, jež rozvíjí vědomí Krsny příznivým způsobem, nestojí štěstí, na které pomýšlí karmi, jñani a yogini, ani za povšimnutí. Jelikož však Kamsa rozvíjel vědomí Krsny jiným způsobem-na základě nepřátelství-cítil se ve všech životních situacích nepříjemně. Ať už seděl, spal, chodil nebo jedl, byl stále v nebezpečí. To je rozdíl mezi oddaným a neoddaným. Neoddaný či ateista také rozvíjí vědomí Boha-tím, že se snaží Bohu za všech okolností vyhnout. Například takzvaní vědci, kteří chtějí vytvořit život kombinací chemických látek, pokládají vnější, hmotné prvky za nejvyšší. Představa, že život je nedílnou částí Nejvyššího Pána, se jim nelíbí. V Bhagavad-gitě je však jasně uvedeno (mamaivamso jiva-loke jiva-bhutah), že živé bytosti nevznikají z kombinace hmotných prvků, jako je země, voda, oheň a vzduch, ale jsou oddělenými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo pochopí postavení živé bytosti jakožto oddělené části Nejvyšší Osobnosti Božství, může zkoumáním její povahy pochopit i povahu Nejvyššího Boha, neboť živá bytost je dílčím vzorkem Boha. Ateisté se však o vědomí Boha nezajímají, a proto se snaží být šťastní tak, že rozvíjejí vědomí Krsny různými negativními způsoby.
Přestože byl Kamsa neustále pohroužený v myšlenkách na Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, nebyl šťastný. Oddaný je však stále šťastný, ať sedí na trůnu nebo pod stromem. Srila Rupa Gosvami odstoupil z místa ministra a vyměnil ho za místo pod stromem, ale byl šťastný. Tyaktva turnam asesa-mandala-pati-srenim sada tuccha-vat (Ṣad-gosvamy-astaka 4). Nelpěl na pohodlném ministerském postavení-byl šťastný i pod stromem ve Vrndavanu, kde příznivým způsobem sloužil Nejvyšší Osobnosti Božství. To je rozdíl mezi oddaným a neoddaným. Pro neoddaného je svět plný problémů, zatímco pro oddaného je celý svět plný štěstí.
visvam purna-sukhayate vidhi-mahendradis ca kitayate
yat-karunya-kataksa-vaibhavavatam tam gauram eva stumah
(Caitanya-candramrta 95)
Takto příjemně se může oddaný cítit díky milosti Pána Caitanyi Mahaprabhua. Yasmin sthito na duhkhena gurunapi vicalyate (Bg. 6.22). Oddaný není nikdy znepokojen, ani když se navenek ocitne ve velkých potížích.