Poté, co Yogamaya obdržela pokyny od Nejvyšší Osobnosti Božství, dvakrát potvrdila, že je přijímá. Řekla: “Ano, Pane, učiním, co nařizuješ,” a potom pronesla om. Srila Visvanatha Cakravarti Thakura poznamenává, že om je védské znamení souhlasu. Yogamaya tedy poslušně přijala Pánovo nařízení jako védský příkaz. Ve skutečnosti je vše, co vysloví Nejvyšší Osobnost Božství, védským příkazem, který by nikdo neměl brát na lehkou váhu. Védské příkazy jsou prosté chyb, klamu, podvádění či nedokonalosti. Dokud člověk nechápe autoritu Véd, nemá smysl, aby citoval sastry. Nikdo by neměl jednat proti védským příkazům. Každý by měl naopak svědomitě plnit nařízení daná ve Védách. V Bhagavad-gitě (16.24) je uvedeno:

tasmac chastram pramanam te
karyakarya-vyavasthitau
jñatva sastra-vidhanoktam
karma kartum iharhasi

“Je tedy třeba pochopit, co je a co není povinnost, podle pravidel písem. Se znalostí těchto usměrňujících pravidel má jednat tak, aby mohl být postupně povznesen.”