V bitvě na Kuruksetře se válčilo podle vojenských zásad, ale zároveň ve sportovním duchu, jako když mezi sebou bojují přátelé. Duryodhana kritizoval Bhismadeva a vyčítal mu, že nechce zabít Arjunu, protože k němu chová otcovskou náklonnost. Žádný ksatriya nesnese urážku týkající se jeho bojového umění. Bhismadeva proto slíbil, že na druhý den zabije zvláštní zbraní, která byla pro ten účel zhotovená, všech pět Panduovců. To Duryodhanu upokojilo, a vzal šípy na noc k sobě, aby byly připravené pro boj příštího dne. Arjuna tyto šípy Duryodhanovi vzal a Bhismadeva pochopil, že to byla lest Pána Krsny. Zapřisáhl se tedy, že příštího dne buď Krsna bude muset Sám pozdvihnout zbraň, nebo že Jeho přítel Arjuna zemře. A na druhý den Bhismadeva bojoval tak tvrdě, že Arjuna i Krsna byli v úzkých. Arjuna byl téměř poražen; situace byla tak napjatá, že Bhismadeva se ho už už chystal zabít. Tehdy chtěl Pán Krsna potěšit Svého oddaného, Bhismu, a zařídil, aby se splnil Bhismův slib, který byl důležitější než Jeho vlastní. Zdánlivě tím porušil Svůj vlastní slib; před začátkem bitvy na Kuruksetře slíbil, že zůstane neozbrojen anepoužije Svoji sílu na žádné straně. Ale aby zachránil Arjunu, seskočil zvozu, chopil se kola vozu a rozhněvaný zaútočil na Bhismadeva, jako když lev se chystá zabít slona. Cestou Mu spadl Jeho svrchní šat, ale On byl tak rozhněvaný, že si to ani neuvědomil. Bhismadeva ihned odložil zbraně avzpřímeně čekal, až ho Krsna, jeho milovaný Pán, zabije. Vtom okamžiku se boj toho dne skončil a Arjuna byl zachráněn. Arjunu samozřejmě nemohl nikdo zabít, když Pán byl na Jeho voze, ale jelikož Bhismadeva si přál vidět Pána Krsnu, jak pozvedá zbraň, aby zachránil Svého přítele, Pán zařídil, že Arjunovi hrozila bezprostřední smrt. Postavil se proti Bhismadevovi, aby mu ukázal, že jeho slib se splnil a že On se chopil kola.