नानाख्यानेतिहासेषु वर्णयामास तत्त्ववित् ॥२८॥
dharmārtha-kāma-mokṣāḿś ca
sahopāyān yathā mune
nānākhyānetihāseṣu
varṇayām āsa tattvavit
dharma — -předepsané povinnosti; artha — -hospodářský rozvoj; kāma — splnění tužeb; mokṣān — -konečné spasení; ca — -a; saha — -společně s; upāyān — prostředky; yathā — -tak jak je; mune — -ó mudrci; nānā — -různé; ākhyāna — přednesem příběhů z historie; itihāseṣu — -v historických záznamech; varṇayām āsa — -popsané; tattva-vit — -ten, který zná pravdu.
Dále popsal povinnosti náležející různým životním řádům a stavům a doložil je na příkladech z dějin, neboť sám pravdu velice dobře znal.
Epizody, které uvádějí védské spisy jako jsou Purany, Mahabharata a Ramayana, jsou vesměs příběhy z dějin, které se skutečně udály kdysi v minulosti, i když nejsou vždy chronologicky uspořádané. Tato historická fakta, poučná pro obyčejné lidi, byla zapsána bez časových údajů. Navíc se netýkají pouze této planety, ale také dokonce i jiných planet a vesmírů, a popis vyprávění je proto někdy trojrozměrný. Nás jednoduše zajímají poučná sdělení těchto příběhů a to, že nejsou seřazeny podle našeho omezeného chápání, není nikterak na závadu. Bhismadeva tato vyprávění přednesl Maharajovi Yudhisthirovi jako odpověď na jeho různé otázky.
