Ṛsi Samika také věděl, že Pán neodpouští těm, kteří se dopustí přestupku u nohou oddaného. Pán může jedině nařídit, aby viník prosil o odpuštění u oddaného a odevzdal se mu. Myslel si v duchu, že kdyby Maharaja Pariksit obrátil kletbu proti chlapci, mohl být zachráněn. Věděl však také, že čistý oddaný se nestará o světské výhody či nevýhody. Oddaní se nikdy nesnaží odstranit osobní pohanu, kletby, opomíjení atd. Co se týče těchto věcí, oddaní si jich nevšímají, pokud jde o ně samotné. Jsou-li však namířeny proti Pánu a Jeho oddaným, pak oddaní nekompromisně jednají. V tomto případě šlo o osobní záležitost, a Samika Ṛsi proto věděl, že král se nijak bránit nebude. Nebylo jiné možnosti, než obrátit se jménem nezralého chlapce na Pána.

Není pravda, že jen brahmanové mají dostatečnou sílu, aby mohli své podřízené proklít nebo jim udílet požehnání. Oddaný Pána ani nemusí být brahmanou, a je mocnější než brahmana. Mocný oddaný toho však nikdy nezneužívá pro osobní prospěch. Veškerou moc, kterou má, používá jedině ve službě Pánu a Jeho oddaným.