Každý je zodpovědný za své jednání, ať už zbožné či hříšné. Ṛsi Samika viděl, že jeho syn spáchal velký hřích, když proklel Maharaje Pariksita, který si zasluhoval ochranu od brahmanů, jelikož byl zbožným vládcem a jakožto prvotřídní oddaný Pána byl zcela prost všech hříchů. Dopustí-li se někdo přestupku vůči oddanému Pána, reakci je velice těžké překonat. Brahmanové, kteří jsou hlavou společenských řádů, mají dávat svým podřízeným ochranu a ne je proklínat. Za jistých okolností může nahněvaný brahmana proklít podřízeného ksatriyu či vaisyu atd., ale v případě Maharaje Pariksita k tomu nebyl důvod, jak je vysvětleno dříve. Pošetilý hoch tak učinil z vyložené pýchy na to, že je synem brahmany, a proto se na něho vztahoval trest Božího zákona. Pán nikdy neodpouští tomu, kdo odsoudí Jeho čistého oddaného. Prokletím krále se tedy pošetilý Srṅgi dopustil nejen hříchu, ale také největšího přestupku. Ṛsi proto viděl, že jeho syna mohl od hříšného činu osvobodit jedině Pán, Nejvyšší Osobnost Božství. Modlil se o odpuštění proto přímo k Nejvyššímu Pánovi, neboť jedině On může změnit i nezměnitelné. Modlil se ve jménu pošetilého hocha, který neměl ještě žádnou inteligenci.

Na tomto místě je možné se otázat, proč nesl syn brahmany zodpovědnost za tento přestupek, když to byla Pánova touha, aby se Pariksit Maharaja dostal do takové těžké situace a mohl být osvobozen z hmotné existence. Odpovědí je, že přestupku se dopustilo pouhé dítě, takže bylo možné ho velice snadno prominout. Modlitba otce tedy byla přijata. Zeptáme-li se však, proč tedy celá společenská skupina brahmanů nese zodpovědnost za vpuštění Kaliho do světového dění, odpověď se dočteme ve Varaha Puraně, kde stojí, že démoni, kteří jednali nepřátelsky vůči Osobnosti Božství, ale které Pán nezabil, dostali možnost narodit se v rodinách brahmanů, aby využili věku Kali. Svrchovaně milostivý Pán jim dal příležitost, aby se narodili v rodinách zbožných brahmanů a mohli tak dělat pokroky ke spasení. Démoni však namísto využití dobré příležitosti začali bráhmanskou kulturu zneužívat a být pyšní, že se stali brahmany. Syn Samiky Ṛsiho je typickým příkladem a všichni pošetilí synové brahmanů zde dostávají varování, aby nejednali tak bláhově jako Srṅgi a aby se měli vždy na pozoru před démonskými vlastnostmi, které měli ve svých předchozích životech. Pošetilému chlapci Pán samozřejmě prominul, ale jiní, kteří nemusí mít otce jako byl Samika Ṛsi, se dostanou do velkých potíží, pokud budou zneužívat výhod, které získali zrozením v bráhmanské rodině.