brāhmaṇaiḥ kṣatra-bandhur hi
gṛha-pālo nirūpitaḥ
sa kathaḿ tad-gṛhe dvāḥ-sthaḥ
sabhāṇḍaḿ bhoktum arhati
brāhmaṇaiḥ — bráhmanským řádem; kṣatra-bandhuḥ — synové kṣatriyů; hi — jistě; gṛha-pālaḥ — hlídací pes; nirūpitaḥ — označený; saḥ — on; katham — na základě čeho; tat-gṛhe — v jeho domě; dvāḥ-sthaḥ — zůstávat u dveří; sa-bhāṇḍam — ve stejném hrnci; bhoktum — jíst; arhati — zasluhuje.
Nezkušený bráhmanský chlapec jistě věděl, že král žádal jeho otce o vodu a že otec neodpověděl. Snažil se objasnit otcovu nepohostinnost neomaleným způsobem, který byl hodný nekulturního hocha. Vůbec nelitoval toho, že se králi nedostalo vlídného přijetí. Naopak, ospravedlňoval chybné jednání způsobem, jaký je charakteristický pro brahmany Kali-yugy. Přirovnal krále k hlídacímu psu a podle toho král neměl vstupovat do domu brahmany a žádat o vodu ze stejného vědra. Pán se o svého psa jistě stará, ale to neznamená, že pes může chtít jíst a pít ze stejného talíře. Toto chybné uvažování o vlastní důležitosti je příčinou úpadku dokonalého společenského řádu a vidíme, že na jeho počátku byl nezkušený syn brahmany. Stejně jako psu se nedovoluje, aby chodil do obytných místností, přestože se o něho pán stará, tak podle Srṅgiho neměl král právo vstoupit do domu Samiky Ṛsiho. Chlapcův názor byl, že chyby se dopustil král a ne jeho otec, a takto svého mlčícího otce ospravedlňoval.