āsām aho caraṇa-reṇu-juṣām ahaḿ syāḿ
vṛndāvane kim api gulma-latauṣadhīnām
yā dustyajaḿ sva-janam ārya-pathaḿ ca hitvā
bhejur mukunda-padavīḿ śrutibhir vimṛgyām
āsām — gopī; aho — ó; caraṇa-reṇu — prachu z lotosových nohou; juṣām — oddaným; aham syām — kéž se stanu; vṛndāvane — ve Vrindávanu; kim api — každý, kdo; gulma-latā-auṣadhīnām — mezi keři, popínavými rostlinami a bylinami; yā — tĕch, kterých; dustyajam — velmi tĕžké se vzdát; sva-janam — rodinných členů; ārya-patham — cesty ctnosti; ca — a; hitvā — poté, co se vzdaly; bhejuḥ — uctívaly; mukunda-padavīm — lotosové nohy Mukundy, Kṛṣṇy; śrutibhiḥ — Védami; vimṛgyām — mají být vyhledány.
„ ,Gopi z Vrindávanu se vzdaly společnosti svých manželů, synů a dalších rodinných členů, kterých je nesmírnĕ tĕžké se vzdát, a zavrhly cestu cudnosti, aby přijaly útočištĕ u lotosových nohou Mukundy, Krsny, jež by všichni mĕli hledat pomocí védského poznání. Kéž bych mĕl to štĕstí stát se jedním z keřů, popínavých rostlin či bylin ve Vrindávanu, protože na nĕ gopi šlapou a žehnají jim prachem ze svých lotosových nohou.̀ “
Tento verš pocházející ze Srimad-Bhagavatamu (10.47.61) vyslovil Uddhava. Krsna jednou poslal Uddhavu do Vrindávanu, aby zjistil, jak se vede gopim. Uddhava strávil nĕkolik mĕsíců v jejich společnosti a neustále s nimi hovořil o Krsnovi. I když to gopi a všechny ostatní obyvatele Vradžabhúmi, Vrindávanu, velmi potĕšilo, Uddhava si všiml, že gopi jsou odloučením od Krsny silnĕ zasažené. V srdci byly tak rozrušené, že mĕly nĕkdy pomatenou mysl. Když Uddhava vidĕl jejich ryzí oddanost Krsnovi, chtĕl se stát popínavou rostlinou, stéblem trávy nebo bylinou ve Vrindávanu, aby po nĕm mohly gopi nĕkdy šlapat a on tak mohl na svou hlavu získat prach z jejich lotosových nohou.
