mahā-sampad-dāvād api patitam uddhṛtya kṛpayā
svarūpe yaḥ svīye kujanam api māḿ nyasya muditaḥ
uro-guñjā-hāraḿ priyam api ca govardhana-śilāḿ
dadau me gaurāńgo hṛdaya udayan māḿ madayati
mahā-sampat — obrovského hmotného bohatství; dāvāt — z lesního požáru; api — i když; patitam — pokleslý; uddhṛtya — jenž vysvobodil; kṛpayā — milostí; svarūpe — Svarūpovi Dāmodarovi Gosvāmīmu; yaḥ — On, který (Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu); svīye — svému osobnímu společníkovi; ku-janam — nízkou osobu; api — i když; mām — mĕ; nyasya — když vysvobodil; muditaḥ — potĕšený; uraḥ — z hrudi; guñjā-hāram — girlandu lasturek; priyam — drahé; api — i když; ca — a; govardhana-śilām — kámen z kopce Góvardhanu; dadau — dal; me — mnĕ; gaurāṅgaḥ — Pán Gaurāṅga; hṛdaye — v mém srdci; udayan — projevením se; mām — mĕ; madayati — dohání k šílenství.
„Přestože jsem pokleslá duše a nejnižší z lidí, Sri Caitanya Mahaprabhu mĕ svou milostí vysvobodil z planoucího lesního požáru obrovského hmotného bohatství. S velkou radostí mĕ svĕřil svému osobnímu společníkovi Svarupovi Damodarovi. Dal mi také girlandu z lasturek, kterou nosil na své hrudi, a kámen z kopce Góvardhanu, i když Mu byly velmi drahé. Ten samý Pán Sri Caitanya Mahaprabhu se nyní projevuje v mém srdci a způsobuje, že po Nĕm šílím.“
Tento verš pochází ze Sri Gauraṅga-stava-kalpavrksi (11) od Raghunatha dase Gosvamiho.
