sevya-buddhi āropiyā karena sevana

svābhāvika dāsī-bhāva karena āropaṇa

sevya-buddhi āropiyā — považující za hodné uctívání; karena sevana — vĕnuje se službĕ; svābhāvika — svým přirozeným postavením; dāsī-bhāva — za služebnici; karena āropaṇa — považuje se.


Text

Srila Ramananda Raya takto jednal proto, že se vidĕl ve svém původním postavení služebnice gopi. Přestože tedy navenek vypadal jako muž, vnitřnĕ, ve svém původním duchovním postavení, se považoval za služebnou a obĕ dívky považoval za gopi.

Purport

Srila Bhaktivinoda Thakura ve své Amrta-pravaha-bhasyi píše: „Srila Ramananda Raya složil divadelní hru s názvem Jagannatha-vallabha-nataka a zamĕstnal dvĕ mladé dívky, jejichž povoláním bylo tančit a zpívat, aby ztvárnily myšlenky této hry. Takovým dívkám se říká deva-dasi a jsou dodnes zamĕstnávány v Jagannathovĕ chrámu, kde se jim říká mahari. Sri Ramananda Raya zamĕstnal dvĕ takové dívky, a protože mĕly hrát role gopi, učil je, jak se vcítit do myšlenek gopi. Gopi jsou úctyhodné osobnosti, a Ramananda Raya, který obĕ dívky považoval za gopi a sebe za jejich služebnou, jim proto sloužil tím, že jejich tĕla masíroval olejem, aby je důkladnĕ očistil. Protože Ramananda Raya vždy jednal v postavení služebnice gopi, bylo jeho nacvičování s dívkami na duchovní úrovni.“

Při službĕ dívkám u Ramanandy Raye nepřipadal v úvahu smyslový požitek, a tak jeho mysl zůstávala klidná a jeho tĕlo beze zmĕny. To se však nedá napodobovat, a jak vysvĕtlí Sri Caitanya Mahaprabhu pozdĕji, nikdo jiný než Ramananda Raya takovou mentalitu nemůže mít. Příklad Sri Ramanandy Raye je opravdu výjimečný. Tento popis předkládá autor Sri Caitanya-caritamrty proto, že takového postavení lze dosáhnout dokonalou oddanou službou. Tomuto tématu je však třeba velmi vážnĕ porozumĕt a nikdy se nesnažit tyto činnosti napodobovat.