vācāla — upovídaný; kahiye — říkám; veda-pravartaka — ten, kdo dokáže hovořit na základĕ autority Véd; dhanya — slavný; bāliśa — dĕtinský; tathāpi — přesto; śiśu-prāya — jako dítĕ; garva-śūnya — bez pýchy.

„Slovo ,vacalà se používá k označení toho, kdo dokáže hovořit na základĕ autority Véd, a slovo ,balisà znamená ,nevinný̀. Přestože Krsna vyslovil védské poznání, vždy vystupoval jako skromný, nevinný chlapec.“