vande — s úctou se klaním; tam — Jemu; kṛṣṇa-caitanyam — Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi; māṭr-bhakta — velkých oddaných svých matek; śiro-maṇim — korunní klenot; pralapya — mluvící jako šílený; mukha-saṅgharṣī — který si drhl tvář; madhu-udyāne — v zahradĕ známé jako Džagannáth-vallabha; lalāsa — užíval si; yaḥ — který.

Pán Sri Caitanya Mahaprabhu, nevznešenĕjší z tĕch, kdo jsou oddaní svým matkám, mluvil jako šílenec a odíral si tváře o zdi. Zaplavený emocemi extatické lásky nĕkdy chodil do zahrady zvané Džagannáth-vallabha, aby se tam oddával svým zábavám. S úctou se Mu klaním.