tabe — načež; more — na Mĕ; krodha kari' — rozzlobila se a; lajjā — studu; bhaya — strachu; dharma — zbožnosti; chāḍi' — až se vzdáš; chāḍi' — já se vzdám a; dimu — dám; kara āsi' pāna — přijď pít; nahe — ne; pimu — budu pít; nirantara — neustále; tomāya — z Tebe; mora — můj; nāhika — není; ḍara — strach; anye — ostatní; dekhoṅ — vidím; tṛṇera samāna — stejnĕ jako stéblo trávy.

„Tehdy Mi flétna rozzlobenĕ řekla: ,Odlož svůj stud, strach a zbožnost a pojď pít Krsnovy rty. Když to udĕláš, já se jich vzdám. Pokud se však svého studu a strachu nevzdáš, budu pokračovat v pití nektaru Krsnových rtů bez ustání. Mám z Tebe trochu obavy, protože Ty máš také právo pít tento nektar, ale co se ostatních týče, ty považuji za pouhá stébla trávy.̀  “