eka — jednoho; aśva — konĕ; eka-kṣaṇe — najednou; pāṅca — pĕt lidí; pāṅca dike — do pĕti smĕrů; ṭāne — tahá; eka — jedna; mana — mysl; kon dike — kterým smĕrem; yāya — půjde; eka-kāle — najednou; sabe — všechny; ṭāne — tahají; gela — půjde; ghoḍāra — konĕ; parāṇe — život; ei — toto; duḥkha — neštĕstí; sahana — snášet; nā yāya — je nemožné.

„Moje mysl je jako jediný kůň, na kterém jede pĕt poznávacích smyslů, vedených zrakem. Každý z nich chce toho konĕ řídit, a tak Mou mysl tahají do pĕti smĕrů najednou. Jakým smĕrem půjde? Pokud budou tahat všechny najednou, kůň určitĕ přijde o život. Jak mohu takovou krutost snášet?“