Z tohoto verše je zřejmé, že Caitanya Mahaprabhu každý den zpíval pevný počet svatých jmen. Tuto zásadu dodržovali i Gosvami a Haridasa Thakura, po vzoru Sri Caitanyi Mahaprabhua. Ohlednĕ Gosvamich – Srily Rupy Gosvamiho, Srily Sanatany Gosvamiho, Srily Raghunatha Bhatty Gosvamiho, Srily Jivy Gosvamiho, Srily Gopala Bhatty Gosvamiho a Srily Raghunatha dase Gosvamiho – Srinivasa Ācarya potvrzuje: saṅkhya-purvaka-nama-gana-natibhih. (Ṣad-gosvamy-astaka 6) Vedle ostatních povinností zavedl Sri Caitanya Mahaprabhu navíc systém každodenního zpívání pevného počtu svatých jmen Pána, což dokládá tento verš (tomara dui hasta baddha nama-ganane). Caitanya Mahaprabhu počítal na prstech. Pomocí jedné ruky zpíval a na prstech druhé ruky počítal kola. To je potvrzeno v Caitanya-candramrtĕ a také ve Stava-male Srily Rupy Gosvamiho:

badhnan prema-bhara-prakampita-karo granthin kati-dorakaih
saṅkhyatum nija-loka-maṅgala-hare-krsneti namnam japan

(Caitanya-candramrta, 16)

hare krsnety uccaih sphurita-rasano nama-ganana-
krta-granthi-sreni-subhaga-kati-sutrojjvala-karah

(Prathama-caitanyastaka, 5)

Oddaní v posloupnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua proto musí pronášet alespoň šestnáct kol dennĕ, což je množství předepsané Mezinárodní společností pro vĕdomí Krsny. Haridasa Thakura pronášel dennĕ 300 000 jmen. Šestnáct kol je přibližnĕ 28 000 jmen. Není třeba napodobovat Haridase Thakura nebo ostatní Gosvami, ale pronášení daného počtu svatých jmen dennĕ je pro každého oddaného nezbytné.