I když spolu hinduisté a muslimové žili v přátelství, přesto mezi nimi byly rozdíly. Muslimové byli považováni za yavany neboli osoby nízkého rodu, a kdykoliv byl pozván muslim, dostal najíst před domem. I když Haridase Thakura osobnĕ zavolal Sri Caitanya Mahaprabhu i Nityananda Prabhu, aby přijal prasadam s Nimi, on s velkou pokorou řekl: „Přijmu prasadam před domem.“ Přestože byl Haridasa Thakura vznešený vaisnava, jemuž Advaita Ācarya, Nityananda Prabhu i Sri Caitanya Mahaprabhu projevovali své uznání, pokornĕ zůstával v postavení muslima, stojícího mimo rámec hinduistické společnosti, protože nechtĕl působit společenský rozruch. Proto řekl, že radĕji přijme prasadam před domem. Přestože byl ve vznešeném postavení a vyrovnal se ostatním vaisnavům, sám se považoval za papisthu, nejhříšnĕjšího, a adhamu, nejnižšího z lidí. Vaisnava sice může být duchovnĕ velice pokročilý, ale navenek se stále chová pokornĕ a podřízenĕ.