bhakta-gaṇa — ó oddaní; śuna — prosím slyšte; mora — moji; dainya-vacana — pokornou žádost; tomā-sabāra — vás všech; pada-dhūli — prach z nohou; aṅge — na své tĕlo; vibhūṣaṇa kari' — beroucí jako ozdobu; kichu — nĕco; muñi — já; karoṅ nivedana — chci přednést.

S veškerou pokorou se klaním u lotosových nohou vás všech oddaných a prach z vašich nohou přijímám jako ozdobu svého tĕla. Nyní si prosím, moji drazí oddaní, ode mĕ vyslechnĕte ještĕ jednu vĕc.