Osobní expanze jsou známé jako visnu-tattva a oddĕlené expanze jsou známé jako jiva-tattva. I když jsou jivy (živé bytosti) nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství, počítají se mezi Pánovy mnohé energie. To Pán Krsna plnĕ vysvĕtluje v Bhagavad-gitĕ (7.5):

apareyam itas tv anyam
prakrtim viddhi me param
jiva-bhutam maha-baho
yayedam dharyate jagat

„Ó Arjuno, válečníku mocných paží, kromĕ této nižší přírody existuje ještĕ Moje jiná, vyšší energie, která zahrnuje živé bytosti, jež vykořisťují zdroje této hmotné, nižší přírody.“

I když jsou živé bytosti Krsnovy nedílné části, jsou prakrti, ne purusa. Prakrti (živá bytost) se nĕkdy snaží napodobovat činnosti purusi. Kvůli svému chabému poznání se živé bytosti podmínĕné v tomto hmotném svĕtĕ prohlašují za Boha. Natolik jsou v iluzi. Na úroveň visnu-tattvy neboli Osobnosti Božství se živá bytost nikdy nemůže dostat, a proto je smĕšné, když to o sobĕ prohlašuje. Duchovnĕ pokročilé osoby nĕco takového nikdy nepřijmou. Taková prohlášení jsou určena k oklamání obyčejných, hloupých lidí. Hnutí pro vĕdomí Krsny tĕmto falešným inkarnacím vyhlašuje válku. Falešná propaganda lidí prohlašujících se za Boha zničila vĕdomí Boha po celém svĕtĕ. Členové tohoto hnutí pro vĕdomí Krsny musí být neustále ve střehu, aby takové darebáky, kteří v současnosti svádĕjí celý svĕt, dokázali vyzvat. Jeden takový darebák známý jako Paundraka přišel k Pánu Krsnovi, a ten ho okamžitĕ zabil. Krsnovi služebníci takové napodobeniny bohů samozřejmĕ zabíjet nemohou, ale mĕli by udĕlat všechno pro to, aby je porazili na základĕ důkazů saster, autentického poznání získaného skrze učednickou posloupnost.