yathā — jako; taroḥ — stromu; mūla — kořene; niṣecanena — zaléváním; tṛpyanti — jsou uspokojeny; tat — tohoto stromu; skandha — kmen; bhuja — vĕtve; upaśākhāḥ — výhonky; prāṇa — životní síle; upahārāt — nabízením jídla; ca — také; yathā — jako; indriyāṇām — všech smyslů; tathā — podobnĕ; eva — opravdu; sarva — všech; arhaṇam — uctívání; acyuta — Nejvyšší Osobnosti Božství; ijyā — uctívání.

„  ,Zaléváním kořene stromu človĕk automaticky uspokojí kmen, vĕtve i výhonky. Podobnĕ dodáváním potravy žaludku, kde vyživuje životní vzduch, uspokojí všechny smysly. A stejnĕ tak uctíváním Krsny a sloužením Jemu človĕk automaticky uspokojí všechny polobohy.̀  “