kona bhāgye kāro saḿsāra kṣayonmukha haya
sādhu-sańge tabe kṛṣṇe rati upajaya
kona bhāgye — díky štĕstí; kāro — nĕčí; saṁsāra — podmínĕný život; kṣaya-unmukha — témĕř zničený; haya — je; sādhu-saṅge — díky společnosti oddaných; tabe — potom; kṛṣṇe — k Pánu Kṛṣṇovi; rati — náklonnost; upajaya — probudí se.
„Díky štĕstí může nĕkdo získat schopnost překonat oceán nevĕdomosti, a když se délka jeho hmotné existence zkracuje, dostane příležitost sdružovat se s čistými oddanými. V této společnosti se probudí jeho náklonnost ke Krsnovi.“
Tento bod vysvĕtluje Srila Bhaktivinoda Thakura. Je toto bhagya (štĕstí) výsledkem náhody, nebo nĕčeho jiného? V písmech jsou za štĕstí považovány oddaná služba a zbožné jednání. Zbožné činnosti se dají rozdĕlit do tří skupin: zbožné činnosti probouzející naše spící vĕdomí Krsny se nazývají bhakty-unmukhi sukrti, zbožné činnosti přinášející hmotné bohatství se nazývají bhogonmukhi sukrti a zbožné činnosti umožňující živé bytosti splynout s Nejvyšším se nazývají moksonmukhi sukrti. Poslední dva výsledky zbožných činností šťastné ve skutečnosti nejsou. Zbožné činnosti jsou šťastné tehdy, když človĕku pomáhají vyvinout vĕdomí Krsny. Štĕstí bhakty-unmukhi je dosažitelné jedinĕ ve styku s oddaným. Dobrovolným i nedobrovolným stykem s oddaným človĕk dĕlá pokrok v oddané službĕ, a tak se jeho spící vĕdomí Krsny probudí.
