jānanta eva jānantu
kiḿ bahūktyā na me prabho
manaso vapuṣo vāco
vaibhavaḿ tava gocaraḥ
jānantaḥ — ti, kdo si o sobĕ myslí, že jsou si vĕdomi Tvé nekonečné moci; eva — určitĕ; jānantu — nechť si to myslí; kim — jaký to má smysl; bahu-uktyā — mnoha slovy; na — ne; me — mé; prabho — ó Pane; manasaḥ — mysli; vapuṣaḥ — tĕla; vācaḥ — slov; vaibhavam — majestát; tava — Tvůj; gocaraḥ — v dosahu.
„ ,Jsou lidé, kteří říkají: „Já vím o Krsnovi vše.“ Ať si to tedy myslí, ale co se mne týče, nechci to příliš rozvádĕt. Ó můj Pane, řeknu pouze toto: Veškerý Tvůj majestát je mimo dosah mé mysli, tĕla a slov.̀ “
Tento verš je ze Srimad-Bhagavatamu (10.14.38). Vyslovil ho Pán Brahma poté, co Pánu Krsnovi ukradl telátka i pasáčky a Krsna projevil svůj transcendentální majestát tím, že znovu stvořil všechna ukradená telátka a pasáčky skrze své expanze visnu-murti. Když to Brahma vidĕl, přednesl výše zmínĕnou modlitbu.
