pūrva-dike tāte māṭī alpa khudite

dhanera jhāri paḍibeka tomāra hātete

pūrva-dike — na východĕ; tāte — tam; māṭī — hlíny; alpa — trochu; khudite — když vykopeš; dhanera — s pokladem; jhāri — nádobu; paḍibeka — dostaneš; tomāra — tvých; hātete — do rukou.


Text

„  ,Na východní stranĕ však stačí vykopat jen trochu hlíny, a tvé ruce se okamžitĕ dotknou nádoby s pokladem.“

Purport

Védská literatura včetnĕ Puran uvádí, že v závislosti na postavení živé bytosti existují různé procesy, jako je karma-kanda, jñana-kanda, yoga a bhakti-yoga. Karma-kanda je přirovnána k vosám a trubcům, kteří každého, kdo se k nim uchýlí, pouze poštípou. Jñana-kanda, spekulativní proces, je jako duch, který způsobí mentální problémy. Yoga neboli mystický proces je přirovnán k černému hadu, který požírá lidi neosobním rozvojem kaivalyi. Když se však človĕk uchýlí k bhakti-yoze, dosáhne rychle úspĕchu. Jinak řečeno, pomocí bhakti-yogy se ruce dotknou skrytého pokladu bez potíží.

Cílem všech zjevených písem a védských pokynů je Krsna, jak sám říká v Bhagavad-gitĕ (15.15): vedais ca sarvair aham eva vedyah. Protože tedy Védy přikazují vyhledat Krsnu a přijmout útočištĕ u Jeho lotosových nohou a protože to nelze dokázat žádným jiným védským procesem než oddanou službou, je nutné přijmout oddanou službu. Podle Bhagavad-gity (18.55) je jediným konečným procesem bhakti. Bhaktya mam abhijanati. To je závĕrečný výrok Véd a každý, kdo vážnĕ hledá Krsnu, Nejvyšší Osobnost Božství, si tento proces musí osvojit. Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura v této souvislosti podává následující vysvĕtlení. Východ představuje oddanou službu Pánu Krsnovi. Jih zastupuje proces plodonosných činností (karma-kanda), které vrcholí hmotným ziskem. Západní strana představuje jñana-kandu, proces mentální spekulace, nebo nĕkdy siddhi-kandu, mystický jógový systém. Sever představuje mystické yogu a nĕkdy metodu spekulace. Jedinĕ východní strana neboli oddaná služba umožní dosáhnout skutečného cíle života. Na jižní stranĕ se nacházejí plodonosné činnosti, za které človĕk podléhá Yamarajovu trestu. U toho, kdo následuje tento proces plodonosného jednání, zůstávají v popředí hmotné touhy. Výsledky tohoto procesu se tedy přirovnávají k vosám a trubcům. Vosy a trubci plodonosných činností živou bytost bodají, a život za životem tak musí trpĕt v hmotné existenci. Následováním tohoto procesu se nikdo nezbaví hmotných tužeb. A protože sklony k hmotnému požitku nemají konce, živá bytost bez konce trpí v kolobĕhu rození a umírání.

Proces mystické yogy je přirovnán k černému hadu, který živou bytost pozře a vstříkne do ní jed. Konečným cílem procesu yogy je splynutí s Absolutním, což znamená ukončení vlastní osobní existence. Duchovní částečka Nejvyšší Osobnosti Božství však má vĕčnou a individuální existenci. Bhagavad-gita potvrzuje, že živá bytost existovala v minulosti, existuje v současnosti a jako osoba bude existovat i v budoucnosti. Umĕle se snažit o sjednocení s Absolutním je sebevražedné. Své přirozené postavení nelze zničit.

Yaksa ochraňující bohatství nikomu nedovolí brát si bohatství pro požitek. Tento démon bude jen působit problémy. Oddaný tedy nebude záviset na svých hmotných možnostech, ale na milosti Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který může poskytnout skutečnou ochranu. Tomu se říká raksisyatiti visvasah nebo také (v Saranagati, bengálské poezii Bhaktivinoda Thakura) ̀avasya raksibe krsna' – visvasa palana. Odevzdaná duše musí přijmout skutečnost, že jejím skutečným ochráncem je Krsna, ne její hmotný majetek.

Pokud tedy zvážíme všechny tyto body, zjistíme, že tím skutečným pokladem pro živou bytost je oddaná služba. Ten, kdo dospĕje na úroveň oddané služby, zůstane vždy bohatý ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo žije bez oddané služby, je však pozřen černým hadem systému yogy a pobodán vosami a trubci plodonosných činností a prožívá následné hmotné utrpení. Nĕkdy je živá bytost svedena, aby se snažila splynout s duchovní existencí, a považuje se za stejnĕ dobrou jako Nejvyšší Osobnost Božství. To znamená, že po dosažení duchovní úrovnĕ bude zmatená a znovu se vrátí na hmotnou úroveň.

ye 'nye 'ravindaksa vimukta-maninas
tvayy asta-bhavad avisuddha-buddhayah
aruhya krcchrena param padam tatah
patanty adho 'nadrta-yusmad-aṅghrayah

Podle Srimad-Bhagavatamu (10.2.32) se takový človĕk může stát sannyasim, ale dokud nepřijme útočištĕ u lotosových nohou Krsny, vrátí se do hmotného svĕta vykonávat lidumilné činnosti. Jeho duchovní život je tak ztracen. Toto znamená být pozřen černým hadem.