āpane — osobnĕ; vasiyā mājhe — posadil se uprostřed a; āpanāra hāte — svou vlastní rukou; tṛṇa — stébla; kāṅkara — zrnka písku; kuṭā — špínu; lāgilā — začal; kuḍāite — sbírat.

Pán si potom sedl do jejich středu a začal sbírat všechna stébla, zrnka písku a nečistoty.