vaiṣṇavera ājñā pāñā cintita-antare

madana-gopāle gelāń ājñā māgibāre

vaiṣṇavera — všech oddaných vaiṣṇavů; ājñā — nařízení; pāñā — když jsem obdržel; cintita-antare — úzkost ve svém nitru; madana-gopāle — do chrámu Śrī Madana-mohana; gelāṅ — jsem šel; ājñā — nařízení; māgibāre — přijmout.


Text

Přestože jsem dostal pokyn od vaisnavů, v srdci jsem stále ještĕ pociťoval úzkost, a tak jsem šel do chrámu Madana-mohana ve Vrindávanu, abych také Jeho požádal o svolení.

Purport

Vaisnava vždy jedná podle nařízení gurua a Krsny. Krsnadasa Kaviraja Gosvami napsal Sri Caitanya-caritamrtu jejich milostí. Krsnadasa Kaviraja Gosvami považoval každého z tĕchto jmenovaných oddaných za svého gurua neboli duchovního mistra a Madana-Gopala (Sri Madana- -mohana vigraha) je samotný Krsna. Požádal o svolení oba dva a poté, co dostal milost gurua i Krsny, byl schopen napsat tuto jedinečnou knihu, Sri Caitanya-caritamrtu. Tento příklad bychom mĕli následovat. Každý, kdo se snaží psát o Sri Krsnovi, musí nejdříve získat svolení duchovního mistra a Krsny. Krsna sídlí v srdcích všech a duchovní mistr je Jeho přímým vnĕjším zástupcem. Krsna je uvnitř i vnĕ (antarbahih). Nejdříve se musíme stát čistými oddanými přísným dodržováním usmĕrňujících zásad a zpíváním šestnácti kol japy dennĕ, a pokud si potom myslíme, že jsme již na úrovni vaisnavů, musíme získat svolení duchovního mistra, které musí být potvrzeno také Krsnou ze srdce. Potom, když jsme velmi upřímní a čistí, můžeme psát transcendentální literaturu, ať už prózu, či poezii.