more ājñā karilā sabe karuṇā kariyā
tāń-sabāra bole likhi nirlajja ha-iyā
more — mnĕ; ājñā — nařízení; karilā — dali; sabe — všichni; karuṇā — milostivĕ; kariyā — činící; tāṅ-sabāra — jich všech; bole — na nařízení; likhi — píši; nirlajja — beze studu; ha-iyā — stávající se.
Psát o transcendentálních zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství není obyčejná záležitost. Dokud človĕk není zmocnĕn vyššími autoritami neboli pokročilými oddanými, nemůže psát transcendentální literaturu, protože tato literatura musí být mimo veškeré pochyby, jinými slovy nesmí mít žádný z nedostatků podmínĕných duší, kterými jsou chyby, iluze, podvádĕní a nedokonalé smyslové vnímání. Opravdu autoritativní jsou slova Krsny a učednické posloupnosti, která se řídí Krsnovými pokyny. Být zmocnĕn ke psaní transcendentální literatury je výsada, na kterou může být autor opravdu pyšný. Krsnadasa Kaviraja Gosvami byl takto zmocnĕn, ale jako pokorný vaisnava se velice stydĕl za to, že právĕ on má vyprávĕt zábavy Pána Caitanyi Mahaprabhua.