Krsna je tak milostivý, že vždy přemýšlí, jak osvobodit podmínĕné duše z hmotné úrovnĕ. To je důvod, proč Krsna inkarnuje, jak je jasnĕ uvedeno v Bhagavad-gitĕ (4.7):

yada yada hi dharmasya
glanir bhavati bharata
abhyutthanam adharmasya
tadatmanam srjamy aham

„Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv dochází k úpadku náboženství a převládá bezbožnost, tehdy osobnĕ sestoupím.“ Krsna živé bytosti vždy různými způsoby ochraňuje. Přichází osobnĕ, posílá své důvĕrné oddané a zanechává zde sastry, jako je Bhagavad-gita. Proč to dĕlá? Aby lidé mohli tohoto požehnání využít a být vysvobozeni ze spárů mayi. Sri Caitanya Mahaprabhu přijal sannyas proto, aby se Mu i hloupý človĕk, který Jej bude považovat za obyčejného sannyasiho, mohl poklonit, protože to mu pomůže zmenšit jeho hmotné utrpení a nakonec se vysvobodit z pout hmoty. Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati v této souvislosti poukazuje na to, že Sri Krsna Caitanya Mahaprabhu je spojením podob Sri Radhy a Krsny (mahaprabhu sri-caitanya, radha-krsna —— nahe anya). Když tedy hlupáci považovali Caitanyu Mahaprabhua za obyčejnou lidskou bytost a chovali se k Nĕmu neuctivĕ, milostivý Pán, aby je osvobodil, přijal sannyas, protože to znamenalo, že potom Jej budou považovat za sannyasiho a budou se Mu klanĕt. Sri Caitanya Mahaprabhu přijal sannyas proto, aby udĕlil svou velkou milost lidem, kteří Jej nedokáží pochopit jako Radhu a Krsnu.