tabe dhairya dhari' mane kariluń vicāra
kṛṣṇa-nāme jñānācchanna ha-ila āmāra
tabe — potom; dhairya — vyrovnanost; dhari' — sbírající; mane — v mysli; kariluṅ — učinil jsem; vicāra — uvážení; kṛṣṇa-nāme — ve svatém jménu Śrī Kṛṣṇy; jñāna ācchanna — překrytí veškerého Mého poznání; ha-ila — stalo se; āmāra — Mne.
„Proto jsem posbíral zbytky své rozvahy a začal zvažovat, že toto zpívání svatého jména Krsny zakrylo veškeré Mé duchovní poznání.“
Sri Caitanya Mahaprabhu v tomto verši naznačuje, že ke zpívání svatého jména Krsny není třeba spekulovat o filosofických aspektech vĕdy o Bohu, protože díky zpívání oddaný začne automaticky pociťovat extázi a bez uvažování bude opakovat mantru, tančit, smát se, plakat a zpívat jako blázen.
