harer nāma harer nāma

harer nāmaiva kevalam

kalau nāsty eva nāsty eva

nāsty eva gatir anyathā

[Adi 1721]

hareḥ nāma — svaté jméno Pána; hareḥ nāma — svaté jméno Pána; hareḥ nāma — svaté jméno Pána; eva — jistĕ; kevalam — pouze; kalau — v tomto vĕku Kali; na asti — není; eva — jistĕ; na asti — není; eva — jistĕ; na asti — není; eva — jistĕ; gatiḥ — pokrok; anyathā — jinak.


Text

„,V tomto vĕku Kali není jiná možnost, není jiná možnost, není jiná možnost, jak udĕlat duchovní pokrok, než svaté jméno, svaté jméno, svaté jméno Pána.̀“

Purport

Pro pokrok v duchovním životĕ v Satya-yuze sastry doporučují meditaci, v Treta-yuze obĕti pro uspokojení Visnua a ve Dvapara-yuze okázalé uctívání Pána v chrámech. Ve vĕku Kali však lze udĕlat duchovní pokrok jedinĕ zpíváním svatého jména Pána. To je potvrzeno v různých písmech. Ve Srimad-Bhagavatamu na tuto skutečnost upozorňuje mnoho veršů. Ve dvanáctém zpĕvu (12.3.51) je řečeno:

kaler dosa-nidhe rajann
asti hy eko mahan gunah
kirtanad eva krsnasya
mukta-saṅgah param vrajet

Vĕk Kali má mnoho nedostatků, protože lidé jsou vystaveni mnoha problémům, ale přesto v tomto vĕku existuje jedno velké požehnání – pouhým zpíváním Hare Krsna mantry se lze oprostit od veškerého hmotného znečištĕní, a tak dosáhnout duchovního svĕta. Narada-pañcaratra také vychvaluje Hare Krsna maha-mantru, a to následujícím způsobem:

trayo vedah sad-aṅgani
chandamsi vividhah surah
sarvam astaksarantah-stham
yac canyad api vaṅ-mayam
sarva-vedanta-sararthah
samsararnava-taranah

„Podstata všeho védského poznání, jež zahrnuje tři druhy védských činností (karma-kanda, jñana-kanda a upasana-kanda), chandy neboli védské hymny a metody pro uspokojení polobohů, je obsažena v osmi slabikách Hare Krsna, Hare Krsna. To je jádro celé vedanty. Zpívání svatého jména je jediný způsob, jak překonat oceán nevĕdomosti.“ Podobnĕ i Kali-santarana Upanisad uvádí: „Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare – tĕchto šestnáct jmen složených ze třiceti dvou slabik je jediným prostředkem, jak zmařit zhoubné účinky Kali-yugy. Ze všech Véd je zřejmé, že pro překročení oceánu nevĕdomosti není jiná možnost než zpívání svatého jména.“ Také Sri Madhvacarya ve svém komentáři k Mundaka Upanisadĕ cituje následující verš z Narayana- -samhity:

dvapariyair janair visnuh
pañcaratrais tu kevalaih
kalau tu nama-matrena
pujyate bhagavan harih

„Ve Dvapara-yuze bylo možné uspokojit Krsnu neboli Visnua jedinĕ okázalým uctíváním podle systému pañcaratriki, ale ve vĕku Kali lze uspokojit a uctívat Nejvyšší Osobnost Božství Hariho jednoduše zpíváním svatého jména.“ Ve své Bhakti-sandarbĕ (text 284) zdůrazňuje Srila Jiva Gosvami zpívání svatého jména takto:

nanu bhagavan-namatmaka eva mantrah, tatra visesena namah-sabdady- -alaṅkrtah sri-bhagavata srimad-rsibhis cahita-sakti-visesah, sri-bhagavata samam atma-sambandha-visesa-pratipadakas ca tatra kevalani sri-bhagavan- -namany api nirapeksany eva parama-purusartha-phala-paryanta-dana-samarthani tato mantresu namato 'py adhika-samarthye labdhe katham diksady-apeksa. ucyate —— yady api svarupato nasti, tathapi prayah svabhavato dehadi-sambandhena kadarya-silanam viksipta-cittanam jananam tat-saṅkoci-karanaya srimad-rsi-prabhrtibhir atrarcana-marge kvacit kvacit kacit kacin maryada sthapitasti.

Srila Jiva Gosvami říká, že základem všech védských manter je pronášení svatého jména Pána. Každá mantra začíná nama om a nakonec jménem oslovuje Nejvyšší Osobnost Božství. Ze svrchované vůle Nejvyššího Pána má každá mantra, kterou pronášejí velcí mudrci, jako je Narada Muni a další rsiové, určitou moc. Zpívání svatého jména Pána okamžitĕ obnoví transcendentální vztah živé bytosti s Nejvyšším Pánem.

Při zpívání svatého jména Pána nezávisíme na ničem dalším, protože tím můžeme okamžitĕ získat všechny kýžené výsledky spojení s Nejvyšší Osobností Božství. Může se tedy naskytnout otázka, proč je třeba přijímat zasvĕcení či vykonávat další duchovní činnosti, pokud zpíváme svaté jméno Pána. Odpovĕdí je, že ten, kdo je plnĕ pohroužen do zpívání svatého jména Pána, opravdu na procesu zasvĕcení nemusí záviset, ale vĕtšinou mají oddaní odporné materialistické zlozvyky ze svého předešlého života. Aby se jich rychle zbavili, je třeba uctívat Pána v chrámu. Toto uctívání Božstva v chrámu je nezbytné pro zmírnĕní neklidu pocházejícího z nečistot podmínĕného života. A tak Narada ve své pañcaratriki-vidhi a také další velcí mudrci nĕkdy zdůrazňují, že každá podmínĕná duše má tĕlesné pojetí života, které ji pobízí ke smyslovému požitku, a tak jsou pravidla pro uctívání Božstev v chrámu nezbytná, aby tento smyslový požitek omezila. Jak Srila Rupa Gosvami vysvĕtlil, svaté jméno Pána mohou zpívat osvobozené duše, ale témĕř všechny duše, které máme zasvĕtit, jsou podmínĕné. I když je tedy doporučeno, aby každý zpíval svaté jméno Pána bez přestupků a podle usmĕrňujících zásad, kvůli svým minulým zlozvykům mnozí tyto zásady porušují. Proto jsou zároveň důležité i zásady pro uctívání Božstev.