Naštĕstí nebo naneštĕstí se také setkáváme s mayavadimi, kteří kritizují naši metodu zpívání a viní nás z toho, že se nezajímáme o studium. Nevĕdí, že jsme do angličtiny přeložili mnoho knih a že je studenti v našich chrámech pravidelnĕ ráno, v poledne a večer studují. My tyto knihy píšeme a vydáváme a naši studenti je studují a šíří po celém svĕtĕ. Žádná mayavadská škola nemůže nabídnout tolik knih, kolik jich máme my, a přesto nás viní z toho, že neradi studujeme. Taková nařčení jsou zcela neopodstatnĕná. Studujeme, ale ne mayavadské nesmysly.

Mayavadští sannyasi nezpívají ani netančí. Jejich formální námitkou je, že tato metoda tančení a zpívání se nazývá tauryatrika, což vyjadřuje, že sannyasi by se mĕl tĕchto činností zcela vyvarovat a využít čas ke studiu vedanty. Tito pánové ale vůbec nechápou, co vedanta znamená. V Bhagavad- gitĕ (15.15) Krsna říká: vedais ca sarvair aham eva vedyo vedanta-krd veda- vid eva caham – „Studiem všech Véd mám být poznán Já. Ve skutečnosti jsem Já sestavil vedantu a Já jsem také znalcem Véd.“ Skutečným sestavitelem vedanty je tedy Pán Krsna, a cokoliv vyřkne, je vedantská filosofie. I když mayavadim zcela schází poznání vedanty předložené Nejvyšší Osobností Božství v transcendentální podobĕ Srimad-Bhagavatamu, jsou na svoje studium velice pyšní. A protože Srila Vyasadeva předvídal neblahé následky jejich zvrácené prezentace vedantské filosofie, sestavil Srimad-Bhagavatam, komentář Vedanta-sutry. Srimad-Bhagavatam je označen jako bhasyo 'yam brahma-sutranam – veškerá vedantská filosofie, předložená v aforismech Brahma-sutry, je bezezbytku popsána na jeho stránkách. Skutečnou vedantskou filosofii tedy může předkládat jen osoba vĕdomá si Krsny, jež se neustále zamĕstnává čtením a chápáním Bhagavad-gity a Srimad-Bhagavatamu a učí jejich význam po celém svĕtĕ. Mayavadi jsou velice pyšní na to, že si přivlastnili monopol na vedantskou filosofii, ale oddaní mají k vedantĕ své vlastní komentáře, jako je Srimad-Bhagavatam a další písemnosti acaryů. Komentářem gaudiya-vaisnavů je Govinda-bhasya.

Mayavadská obvinĕní oddaných, že nestudují vedantu, jsou tedy neoprávnĕná. Tito mayavadi nemají ponĕtí, že zpívat, tančit a kázat zásady obsažené ve Srimad-Bhagavatamu, zvané bhagavata-dharma, je stejné jako studovat vedantu. Protože si myslí, že čtení vedantské filosofie je jediným úkolem sannyasiho, a protože Caitanyu Mahaprabhua takto přímo studovat nevidĕli, kritizovali Ho za to. Sripada Saṅkaracarya studium vedanty zvláštĕ zdůrazňoval: vedanta-vakyesu sada ramantah kaupinavantah khalu bhagyvantah – „Sannyasi by mĕl být ve svém stavu odříkání velice přísný. Nemĕl by nosit nic než bederní roušku a neustále by mĕl nacházet potĕšení ve filosofických výrocích Vedanta-sutry. Takového človĕka ve stavu odříkání je třeba považovat za velice požehnaného.“ Mayavadi z Váránasí Pána Caitanyu pomlouvali, protože Jeho chování neodpovídalo tĕmto zásadám. Pán Caitanya však tĕmto mayavadským sannyasim udĕlil milost a svými rozhovory o vedantĕ s Prakasanandou Sarasvatim a Sarvabhaumou Bhattacaryou je vysvobodil.