ekale īśvara-tattva caitanya-īśvara
bhakta-bhāvamaya tāńra śuddha kalevara
ekale — pouze jediná osoba; īśvara-tattva — nejvyšší vládce; caitanya — nejvyšší životní síla; īśvara — vládce; bhakta-bhāva-maya — v extázi oddaného; tāṅra — Jeho; śuddha — transcendentální; kalevara — tĕlo.
Existují různé tattvy neboli pravdy, jako isa-tattva, jiva-tattva a sakti-tattva. Īsa-tattva je Nejvyšší Osobnost Božství Visnu, který je svrchovanou životní silou. V Katha Upanisadĕ je řečeno: nityo nityanam cetanas cetananam – Nejvyšší Osobnost Božství je nejvyšší mezi vĕčnými a nejvyšší životní síla. Živé bytosti jsou také vĕčné a také jsou životní silou, ale co do velikosti jsou nepatrné, kdežto Nejvyšší Pán je nejvyšší životní síla a nejvyšší vĕčný. Tento nejvyšší vĕčný nikdy nepřijímá tĕlo složené z dočasné hmotné energie, kdežto živé bytosti jako nedílné části nejvyššího vĕčného tento sklon mají. Podle védských manter je tedy Nejvyšší Pán svrchovaným vládcem nesčetnĕ mnoha živých bytostí.
Mayavadští filosofové se však nepatrnou živou bytost snaží ztotožňovat s nejvyšší živou bytostí. Protože mezi nimi neuznávají žádný rozdíl, nazývá se jejich filosofie advaita-vada neboli monismus. Rozdíly tu však ve skutečnosti jsou. Tento verš je zvláštĕ určen k tomu, aby mayavadským filosofům vštípil pochopení, že Nejvyšší Osobnost Božství je svrchovaný vládce. Tímto svrchovaným vládcem, Osobností Božství, je samotný Sri Krsna, ale v rámci transcendentální zábavy přijal podobu oddaného, Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua.
V Bhagavad-gitĕ je řečeno, že když Nejvyšší Osobnost Božství Sri Krsna přijde na tuto planetu a vypadá přesnĕ jako lidská bytost, nĕkteří darebáci Jej považují za jednoho z obyčejných lidí. Ten, kdo takto chybnĕ uvažuje, je popsán jako mudha neboli hlupák. Nemĕli bychom tedy Caitanyu Mahaprabhua hloupĕ považovat za obyčejnou lidskou bytost. I když přijal extázi oddaného, zůstává i nadále Nejvyšší Osobností Božství. Od dob Caitanyi Mahaprabhua už zde bylo mnoho napodobenin Krsnových inkarnací, které nemohly pochopit, že Caitanya Mahaprabhu je samotný Krsna, a ne obyčejná lidská bytost. Ménĕ inteligentní lidé si vytvářejí své vlastní „Bohy“ tak, že za Boha vydávají nĕjakého človĕka. To je jejich chyba. Slova taṅra suddha kalevara v tomto verši nás proto upozorňují na to, že tĕlo Caitanyi Mahaprabhua není hmotné, ale čistĕ duchovní. Caitanyu Mahaprabhua bychom tedy nemĕli považovat za obyčejného oddaného, přestože podobu oddaného přijal. Zároveň však musíme s jistotou vĕdĕt, že i když je Sri Caitanya Mahaprabhu Nejvyšší Osobnost Božství, přijal extázi oddaného, a proto bychom nemĕli mylnĕ chápat Jeho zábavy a stavĕt Ho do stejné role jako Sri Krsnu. Právĕ z tohoto důvodu si Sri Krsna Caitanya Mahaprabhu zakrýval uši vždy, když byl osloven jako Visnu nebo Krsna, protože nechtĕl být oslovován jako Nejvyšší Osobnost Božství. Existuje skupina oddaných zvaných Gauraṅga-nagari, kteří hrají divadelní hry o Krsnových zábavách a používají k tomu vigrahu neboli podobu Sri Caitanyi Mahaprabhua. To je chyba, která se odbornĕ nazývá rasabhasa. Když se Caitanya Mahaprabhu chce bavit jako oddaný, nemĕli bychom Ho rušit tím, že Ho budeme oslovovat jako Nejvyšší Osobnost Božství.