sańkarṣaṇaḥ kāraṇa-toya-śāyī
garbhoda-śāyī ca payobdhi-śāyī
śeṣaś ca yasyāḿśa-kalāḥ sa nityā-
nandākhya-rāmaḥ śaraṇaḿ mamāstu
saṅkarṣaṇaḥ — Mahā-saṅkarṣaṇa v duchovním svĕtĕ; kāraṇa-toya-śāyī — Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, jenž leží v Příčinném oceánu; garbha-uda-śāyī — Garbhodakaśāyī Viṣṇu, jenž leží v oceánu Garbhodaka v každém vesmíru; ca — a; payaḥ-abdhi-śāyī — Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, jenž leží v oceánu mléka; śeṣaḥ — Śeṣa-nāga, lůžko Viṣṇua; ca — a; yasya — jehož; aṁśa — úplné části; kalāḥ — a části úplných částí; saḥ — On; nityānanda-ākhya — známý jako Pán Nityānanda; rāmaḥ — Pán Balarāma; śaraṇam — útočištĕ; mama — moje; astu — nechť je.
Sri Svarupa Damodara Gosvami si zaznamenal tento verš ve svém deníku jako uctivé poklony Sri Nityanandovi Prabhuovi. Mezi prvními čtrnácti verši Sri Caitanya-caritamrty je sedmý.