ye yathā māḿ prapadyante
tāḿs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ
ye — všichni, kteří; yathā — jak; mām — Mnĕ; prapadyante — se odevzdávají; tān — je; tathā — tak; eva — jistĕ; bhajāmi — odmĕním; aham — Já; mama — Moji; vartma — cestu; anuvartante — sledují; manuṣyāḥ — všichni lidé; pārtha — ó synu Pṛthy; sarvaśaḥ — ve všech ohledech.
Ve čtvrté kapitole Bhagavad-gity Pán Krsna potvrzuje, že v dávných dobách (nĕjakých 120 miliónů let před bitvou na Kurukšétře) vysvĕtlil mystickou filosofii Gity bohu Slunce. Toto poselství bylo předáváno v učednické posloupnosti, ale časem se z nĕjakého důvodu tento řetĕzec přerušil, a tak se Pán Sri Krsna zjevil znovu a učil Arjunu pravdy Bhagavad-gity. V té dobĕ Pán přednesl svému příteli Arjunovi tento verš (Bg. 4.11).