akṣaṇvatāḿ phalam idaḿ na paraḿ vidāmaḥ
sakhyaḥ paśūn anuviveśayator vayasyaiḥ
vaktraḿ vrajeśa-sutayor anuveṇu-juṣṭaḿ
yair vā nipītam anurakta-kaṭākṣa-mokṣam
akṣaṇ-vatām — tĕch, kdo mají oči; phalam — plod; idam — tento; na — ne; param — jiný; vidāmaḥ — víme; sakhyaḥ — ó přítelkynĕ; paśūn — krávy; anuviveśayatoḥ — způsobující, že přecházejí z jednoho lesa do druhého; vayasyaiḥ — s přáteli stejného vĕku; vaktram — tváře; vraja-īśa — Mahārāje Nandy; sutayoḥ — dvou synů; anuveṇu-juṣṭam — jež mají flétny; yaiḥ — jimiž; vā — nebo; nipītam — vstřebávané; anurakta — láskyplné; kaṭa-akṣa — pohledy; mokṣam — vydávající.
Má-li človĕk dostatek štĕstí, může Krsnu vidĕt stále, tak jako gopi. V Brahma-samhitĕ je řečeno, že mudrci, jejichž oči jsou potřeny balzámem čisté lásky, mohou v nitru svého srdce neustále vidĕt podobu Syamasundara (Krsny). Tento verš ze Srimad-Bhagavatamu (10.21.7) zpívaly gopi při příchodu období sarat.