vācā sūcita-śarvarī-rati-kalā-prāgalbhyayā rādhikāḿ
vrīḍā-kuñcita-locanāḿ viracayann agre sakhīnām asau
tad-vakṣo-ruha-citra-keli-makarī-pāṇḍitya-pāraḿ gataḥ
kaiśoraḿ saphalī-karoti kalayan kuñje vihāraḿ hariḥ
vācā — řečí; sūcita — vyjevující; śarvarī — noční; rati — v mileneckých radovánkách; kalā — části; prāgalbhyayā — drzost; rādhikām — Śrīmatī Rādhārāṇī; vrīḍā — ze studu; kuñcita-locanām — přimĕl Ji zavřít oči; viracayan — činící; agre — před; sakhīnām — Jejími přítelkynĕmi; asau — tento; tat — Jí; vakṣaḥ- -ruha — na ňadra; citra-keli — s různými zábavami; makarī — v kreslení delfínů; pāṇḍitya — vynalézavosti; pāram — hranice; gataḥ — kdo dosáhl; kaiśoram — mládí; sa-phalī-karoti — činí úspĕšným; kalayan — provádí; kuñje — v křovinách; vihāram — zábavy; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství.
Tento verš je z Bhakti-rasamrta-sindhu (2.1.231) od Srily Rupy Gosvamiho.