ataeva avaśya āmi sannyāsa kariba
sannyāsi-buddhye more praṇata ha-iba
ataeva — proto; avaśya — jistĕ; āmi — Já; sannyāsa — stav odříkání; kariba — přijmu; sannyāsi-buddhye — díky tomu, že Mĕ budou považovat za sannyāsīho; more — Mnĕ; praṇata — klanící se; ha-iba — budou.
Z příslušníků všech společenských tříd varnasramské společnosti (brahmana, ksatriya, vaisya a sudra) je brahmana považován za nejpřednĕjšího, protože je učitelem a duchovním mistrem všech ostatních varen. Mezi duchovními stavy (brahmacarya, grhastha, vanaprastha a sannyas) je podobnĕ nejvyšším stavem sannyas. Sannyasi je tedy duchovním mistrem všech varen a asramů a i od brahmany se očekává, že se bude sannyasimu klanĕt. Kastovní brahmanové se však bohužel vaisnavskému sannyasimu neklaní. Jsou tak pyšní, že se neklaní ani indickým sannyasim, natož pak evropským nebo americkým. Sri Caitanya Mahaprabhu však očekával, že se sannyasimu pokloní i kastovní brahmanové, protože před pĕti sty lety bylo společenským zvykem okamžitĕ se poklonit každému sannyasimu, známému i neznámému.
Sannyasi z hnutí pro vĕdomí Krsny jsou autorizovaní. Všichni studenti hnutí pro vĕdomí Krsny jsou řádnĕ zasvĕceni. Hari-bhakti-vilasa Sanatany Gosvamiho nařizuje: tatha diksa-vidhanena dvijatvam jayate nrnam – prostřednictvím řádného zasvĕcení se může brahmanou stát kdokoliv. Na začátku tedy studenti našeho hnutí pro vĕdomí Krsny souhlasí s tím, že budou žít s oddanými, a jelikož se vzdali čtyř zakázaných činností: nedovoleného sexu, hazardování, jedení masa a požívání omamných látek, dĕlají v duchovních činnostech postupný pokrok. Pokud je u nĕkoho vidĕt, že se ustálil v následování tĕchto zásad, dostane první zasvĕcení (hari-nama) a zpívá alespoň šestnáct kol dennĕ. Potom za šest mĕsíců až jeden rok je zasvĕcen podruhé a bĕhem řádné obĕti konané se všemi obřady dostává posvátnou šňůru. Po nĕjakém čase, když udĕlá další pokrok a je ochotný se vzdát tohoto hmotného svĕta, dostane řád sannyas. Tehdy získává titul svami nebo gosvami, což obojí znamená „pán smyslů“. Prostopášní, takzvaní brahmanové v Indii se jim však bohužel ani neklaní, ani je nepřijímají jako pravé sannyasi. Sri Caitanya Mahaprabhu očekával, že takzvaní brahmanové budou takovým vaisnavským sannyasim vzdávat úctu. Nicménĕ ani nehraje roli, zda projevují úctu nebo zda tyto sannyasi uznávají jako autorizované, protože sastra pro takové neposlušné takzvané brahmany předepisuje trest. Nařízení saster říká:
devata-pratimam drstva
yatim caiva tridandinam
namaskaram na kuryad yah
prayascittiyate narah
„Ten, kdo neprojeví úctu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jeho Božstvu v chrámu nebo tridandi sannyasimu, musí provést prayascittu (odčinĕní).“ Pokud se nĕkdo takovému sannyasimu nepokloní, jeho předepsanou prayascittou je držet celý jeden den půst.