sei haite jihvā mora bale 'hari' 'hari'
icchā nāhi, tabu bale, — ki upāya kari
sei haite — od té doby; jihvā — jazyk; mora — můj; bale — říká; hari hari — zvuk „Hari, Hari“; icchā — touha; nāhi — není; tabu — přesto; bale — říká; ki — jaký; upāya — prostředek; kari — mohu dĕlat.
„,Od té doby můj jazyk také stále opakuje Hari, Hari. Nechci to říkat, ale můj jazyk to přesto říká. Nevím, co mám dĕlat.̀“
Nevĕřící démoni nechápou moc svatého jména a nĕkdy si tropí žerty z vaisnavů, kteří zpívají Hare Krsna maha-mantru. Takové žertování je pro nĕ také prospĕšné. Čtrnáctý verš druhé kapitoly šestého zpĕvu Srimad- -Bhagavatamu uvádí, že i když se Hare Krsna maha-mantra pronese žertem, v nĕjakém obyčejném rozhovoru, při poukazování na nĕco jiného nebo nedbale, říká se tomu namabhasa, což je recitace témĕř na transcendentální úrovni. Tato úroveň namabhasa je lepší než namaparadha. Namabhasa probouzí ten nejvyšší druh myšlení, myšlení na Pána Visnua. Ten, kdo myslí na Pána Visnua, se osvobodí od hmotného požitku. Postupnĕ se tak přiblíží k transcendentální službĕ Pánu a stane se způsobilým zpívat Pánovo svaté jméno na zcela transcendentální úrovni.
