Vidyapati byl známý autor písní o zábavách Radhy a Krsny. Narodil se v brahmanské rodinĕ a bydlel v Mithile. Odhaduje se, že své písnĕ skládal za vlády krále Sivasimhy a královny Lachimadevi na počátku čtrnáctého století éry Saka, témĕř sto let před zjevením Pána Caitanyi Mahaprabhua. Dnes žije dvanáctá generace Vidyapatiho potomků. Vidyapatiho písnĕ o zábavách Pána Krsny vyjadřují silné pocity odloučení od Krsny a Sri Caitanya Mahaprabhu si ve své extázi odloučení od Krsny všechny tyto písnĕ vychutnával.

Jayadeva se narodil bĕhem vlády Maharaje Laksmana Seny z Bengálska v jedenáctém až dvanáctém století éry Saka. Jeho otcem byl Bhojadeva a matkou Vamadevi. Po mnoho let žil v Navadvípu, který byl v té dobĕ hlavním mĕstem Bengálska. Jeho rodištĕ se nacházelo v okrese Bírbhúm, ve vesnici Kendubilva. Podle názoru nĕkterých autorit se však narodil v Uríse a jiní říkají, že se narodil v jižní Indii. Poslední dny svého života strávil v Džagannáth Purí. Jednou z jeho neznámĕjších knih je Gita-govinda, plná transcendentálních nálad odloučení od Krsny. Jak je uvedeno ve Srimad- -Bhagavatamu, gopi pociťovaly před tancem rasa odloučení od Krsny, a Gita- -govinda tyto pocity vyjadřuje. Mnoho vaisnavů napsalo ke Gita-govindĕ své komentáře.

Candidasa se narodil ve vesnici Nánnuru, která také leží v Bengálsku v okrese Bírbhúm. Narodil se v brahmanské rodinĕ a říká se, že to bylo na začátku čtrnáctého století éry Saka. Podle nĕkterých byli Candidasa a Vidyapati velcí přátelé, protože díla obou v hojné míře vyjadřují pocity odloučení. Pocity extáze popsané Candidasem a Vidyapatim přímo projevoval Sri Caitanya Mahaprabhu. Všechny tyto pocity si vychutnával v roli Srimati Radharani a Jeho vhodnými společníky pro tento účel byli Sri Ramananda Raya a Sri Svarupa Damodara Gosvami. Tito důvĕrní společníci Pána Caitanyi Mahaprabhua Mu velice pomáhali v zábavách, kdy se cítil jako Radharani.

Sri Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura v této souvislosti poznamenává, že pocity odloučení, které Pán Caitanya Mahaprabhu vychutnával z knih Vidyapatiho, Candidase a Jayadevy, jsou zvláštĕ vyhrazené pro osoby, jako byl Sri Ramananda Raya a Svarupa Damodara, kteří byli díky svému pokročilému duchovnímu vĕdomí paramahamsové, nejdokonalejší z lidí. Tyto námĕty by nemĕli probírat obyčejní lidé, kteří se snaží napodobovat činnosti Pána Caitanyi Mahaprabhua. Kritičtí studenti svĕtské poezie a literáti, kteří si nejsou vĕdomi Boha a zajímají se jen o tĕlesný smyslový požitek, nemají zapotřebí tak vysoce transcendentální literaturu číst. Lidé holdující smyslovému požitku by se nemĕli snažit napodobovat spontánní úroveň oddané služby, zvanou raganuga. Písnĕ Candidase, Vidyapatiho a Jayadevy popisují transcendentální činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Svĕtští komentátoři tĕchto písní jednoduše pomáhají lidem stát se zvrhlíky, což ve svĕtĕ vede pouze ke společenským skandálům a ateismu. Zábavy Radhy a Krsny by si nikdo nemĕl mylnĕ vykládat jako chování chlapce a dívky tohoto svĕta. Svĕtské sexuální vztahy chlapců a dĕvčat jsou zcela odporné. Tĕm, kdo mají tĕlesné vĕdomí a touží po smyslovém požitku, je proto zakázáno vĕnovat se diskusím o transcendentálních zábavách Sri Radhy a Krsny.