sūtra-vṛtti-pāńji-ṭīkā kṛṣṇete tātparya
śiṣyera pratīta haya, — prabhāva āścarya
sūtra — aforismy; vṛtti — vysvĕtlení; pāṅji — použití; ṭīkā — komentáře; kṛṣṇete — Kṛṣṇovi; tātparya — vyvrcholení; śiṣyera — žáka; pratīta — realizace; haya — stává se; prabhāva — vliv; āścarya — úžasný.
Srila Jiva Gosvami sestavil učebnici gramatiky ve dvou dílech, Laghu-hari-namamrta-vyakarana a Brhad-dhari-namamrta-vyakarana. Když nĕkdo tyto dva texty používá při studiu gramatiky (vyakarana), naučí se gramatická pravidla sanskrtu a zároveň se naučí, jak se stát velkým oddaným Pána Krsny.
V první kapitole Madhya-khandy Caitanya-bhagavaty je popsán způsob, jakým Pán Sri Caitanya Mahaprabhu učil gramatiku. Pán vysvĕtlil, že gramatické aforismy jsou vĕčné, tak jako svaté jméno Krsny. V Bhagavad-gitĕ (15.15) je řečeno: vedais ca sarvair aham eva vedyah. Účelem všech zjevených písem je poznat Krsnu. Pokud se tedy nĕkdo snaží vysvĕtlovat nĕco, co není Krsna, jen ztrácí čas namáhavým úsilím, aniž by dosáhl cíle svého života. Stane-li se človĕk učitelem či profesorem, aniž by poznal Krsnu, znamená to, že patří mezi nejnižší z lidí, jak je řečeno v Bhagavad-gitĕ (7.15): naradhama mayayapahrta-jñanah. Pokud nezná podstatu zjevených písem, a přesto se stane učitelem, jeho vyučování je jako rušivé oslí hýkání.