kebā — kdo; āse — přichází; kebā — kdo; yāya — odchází; kebā — kdo; nāce — tančí; kebā — kdo; gāya — zpívá; sambhālite — chápat; nāre — nemohli; kāra — druhých; bola — jazyk; khaṇḍileka — rozptýlené; duḥkha — neštĕstí; śoka — nářek; pramoda — radosti; pūrita — plní; loka — všichni lidé; miśra — Jagannātha Miśra; hailā — stal se; ānande — štĕstím; vihvala — přemožen.

Nikomu nebylo jasné, kdo přichází a kdo odchází, kdo tančí a kdo zpívá, a nerozumĕli ani navzájem svým jazykům. Přesto však byly veškeré strasti i nářky ihned rozptýlené a lidé zažívali naprostou blaženost. I Jagannatha Misra byl štĕstím bez sebe.