Aby mohl někdo provádět yogu, jak je zde doporučeno, musí nejdříve uzavřít brány skýtající veškerý smyslový požitek. Toto cvičení se nazývá pratyahara, odpoutání smyslů od smyslových objektů. Smyslové orgány určené k získávání poznání — oči, uši, nos, jazyk a pokožka — mají být zcela pod kontrolou a nemá jim být dovoleno užívat si objektů smyslů. Tak se mysl zaměří na Nadduši v srdci a životní síla je pozdvižena do vrcholu hlavy. V šesté kapitole je tento proces popsán podrobně. Jak již ale bylo uvedeno, není v současném věku praktický. Nejlepším procesem je rozvíjení vědomí Krsny. Když oddaný dokáže trvale soustředit svou mysl na Krsnu na úrovni oddané služby, je pro něho snadné setrvávat v ničím nerušeném transcendentálním tranzu, v samadhi.