V sedmé kapitole Bhagavad-gity je podrobně popsána povaha vědomí Krsny. Krsna v plné míře oplývá všemi druhy bohatství a zde je vyloženo, jak je projevuje. Rovněž jsou tu popisovány čtyři druhy šťastlivců, kteří se oddávají Krsnovi, a čtyři druhy nešťastníků, kteří se ke Krsnovi nikdy neuchylují.

V prvních šesti kapitolách Bhagavad-gity se uvádí, že živá bytost je nehmotná, duchovní duše, schopná pomocí různých druhů yogy dosáhnout seberealizace. Na konci šesté kapitoly je jasně řečeno, že stálé soustředění mysli na Krsnu — jinými slovy vědomí Krsny — je nejvyšší formou veškeré yogy. Upírá-li živá bytost mysl na Krsnu, může poznat Absolutní Pravdu v Její úplnosti, což jinak není možné. Realizace neosobní brahmajyoti či lokalizované Paramatmy neznamená dokonalé poznání Absolutní Pravdy — je jen částečná. Úplné a vědecké poznání je Krsna—tomu, kdo má vědomí Krsny, je vyjeveno všechno. Každý, kdo si je zcela vědom Krsny, ví mimo veškerou pochybnost, že Krsna je konečným poznáním. Různé druhy yogy jsou pouze postupy na cestě vědomí Krsny. Ten, kdo se uchýlí přímo k yoze vědomí Krsny, ví automaticky vše o brahmajyoti a Paramatmě. Touto yogou lze dosáhnout úplného poznání všeho — Absolutní Pravdy, živých bytostí, hmotné přírody a také jejich projevů a všeho, co s nimi souvisí.

Proto je třeba začít provádět yogu podle popisu daného v závěrečném verši šesté kapitoly. Soustředit mysl na Krsnu, Nejvyššího, je možné prostřednictvím předepsané oddané služby, kterou lze vykonávat devíti různými způsoby, z nichž prvním a nejdůležitějším je sravanam. Proto Pán říká Arjunovi: tac chrnu — “Naslouchej Mi.” Nikdo nemůže být větší autorita než Krsna, a naslouchání Jemu je tedy pro všechny tou nejlepší příležitostí k dosažení úrovně, kdy si budou dokonale vědomi Krsny. Proto je třeba učit se přímo od Krsny nebo od Krsnova čistého oddaného — nikoliv od neoddaného povýšence, který je nadutý pýchou na své akademické vzdělání.

Ve druhé kapitole prvního zpěvu Srimad-Bhagavatamu je tento proces umožňující poznání Krsny, Nejvyšší Osobnosti Božství a Absolutní Pravdy, popsán takto:

srnvatam sva-kathah krsnah
punya-sravana-kirtanah
hrdy antah-stho hy abhadrani
vidhunoti suhrt satam

nasta-prayesv abhadresu
nityam bhagavata-sevaya
bhagavaty uttama-sloke
bhaktir bhavati naisthiki

tada rajas-tamo-bhavah
kama-lobhadayas ca ye
ceta etair anaviddham
sthitam sattve prasidati

evam prasanna-manaso
bhagavad-bhakti-yogatah
bhagavat-tattva-vijñanam
mukta-saṅgasya jayate

bhidyate hrdaya-granthis
chidyante sarva-samsayah
ksiyante casya karmani
drsta evatmanisvare

“Naslouchat čtení o Krsnovi z védských písem nebo přímo Jeho slovům z Bhagavad-gity je samo o sobě ctnostné jednání. Pán Krsna, jenž dlí v srdci každého, se k oddanému, který o Něm neustále naslouchá, chová jako nejlepší přítel a očišťuje ho. Tak se v oddaném přirozeně probouzí transcendentální poznání. Tím, jak stále více naslouchá vyprávěním o Krsnovi z Bhagavatamu a od oddaných, upevní své postavení v oddané službě Pánu. Rozvinutím oddané služby se oprostí od vlivu kvalit vášně a nevědomosti, a tak mizí jeho hmotný chtíč a chamtivost. Jakmile jsou tyto nečistoty odstraněny, oddaný se ustálí na úrovni čistého dobra, ožije díky oddané službě a dokonale pochopí vědu o Bohu. Tímto způsobem roztíná bhakti-yoga pevný uzel pout hmoty a umožňuje okamžitě dosáhnout úrovně asamsayam samagram — poznání Nejvyšší Absolutní Pravdy, Osobnosti Božství.” (Bhag. 1.2.17-21)

Vědě o Krsnovi tedy můžeme porozumět jedině tak, že budeme naslouchat přímo Krsnovi, nebo Jeho oddanému, který si je Krsny vědom.