Důležité je zde slovo bhajate. Pochází ze slovesného kořene bhaj, kterého se používá k označení služby. Slovo uctívat nemá úplně stejný význam jako bhaj. Uctívat znamená někoho ctít, projevovat úctu někomu, kdo si to zaslouží. Služba s láskou a vírou je však zvláště určena Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se vyhne uctívání ctihodného člověka či poloboha, je možná nazván nezdvořilým, ale ten, kdo se vyhýbá službě Nejvyššímu Pánu, je ztracen. Každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a svou přirozeností je tedy určena ke službě Jemu. Jestliže podle toho nejedná, poklesne. Bhagavatam (11.5.3) to dokládá takto:

ya esam purusam saksad
atma-prabhavam isvaram
na bhajanty avajananti
sthanad bhrastah patanty adhah

“Každý, kdo zanedbává svou povinnost a neslouží původnímu Pánu, jenž je zdrojem všech živých bytostí, poklesne ze svého přirozeného postavení.”

Stejné slovo, bhajanti, je rovněž v tomto verši. Bhajanti se tedy může vztahovat jedině ke službě Nejvyššímu Pánu, zatímco slovo uctívat může být vztaženo k polobohům či jakékoliv jiné obyčejné živé bytosti. Slovo avajananti, použité v tomto verši ze Srimad-Bhagavatamu, nalezneme také v Bhagavad-gitě. Avajananti mam mudhah — “Jedině hlupáci a darebáci se vysmívají Pánu Krsnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.” Tito hlupáci si troufají psát komentáře k Bhagavad-gitě, aniž by měli služebnický postoj k Pánu. Proto nejsou schopni náležitě rozlišovat mezi slovem bhajanti a slovem uctívat.

Všechny druhy yogy vrcholí bhakti-yogou. Ostatní yogy jsou pouze prostředky, jak dospět k bhakti na úrovni bhakti-yogy. Yoga ve skutečnosti znamená bhakti-yogu; všechny ostatní yogy jsou postupy na cestě k bhakti-yoze. Od karma-yogy na počátku po bhakti-yogu na konci vede dlouhá cesta seberealizace. Karma-yoga, práce zbavená svých plodů, je počátkem této cesty. Je-li karma-yoga obohacena poznáním a odříkáním, nazývá se tato úroveň jñana-yoga. Když ke jñana-yoze přibyde meditace o Nadduši prováděná pomocí různých tělesných úkonů a mysl je upřená na Pána, nazývá se to astaṅga-yoga. A když někdo překoná astaṅga-yogu a dojde k Osobě Nejvyššího Pána, Krsny, dosáhl bhakti-yogy, která je vrcholem. Bhakti-yoga je skutečně konečným cílem, ale abychom ji mohli podrobně analyzovat, musíme porozumět ostatním yogám. Yogi, který jde neustále dál, je tedy na pravé cestě věčného štěstí. Ten, kdo se zdržuje na určitém stupni, bez dalšího pokroku, je podle toho nazýván příslušným jménem: karma-yogi, jñana-yogi či dhyana-yogi, raja-yogi, hatha-yogi a tak dále. Pokud má někdo to štěstí, že se dostal až na úroveň bhakti-yogy, všechny ostatní yogy již překonal. Vědomí Krsny je tedy nejvyšším stupněm yogy, stejně jako když mluvíme o Himalájích, míníme tím nejvyšší hory na světě, které vrcholí Mount Everestem.

Uchýlit se na cestu bhakti-yogy a dospět k vědomí Krsny je velké štěstí. Tehdy jsme — jak učí Vedy — v dobrém postavení. Ideální yogi soustřeďuje svou pozornost na Pána Krsnu, který má jméno Syamasundara, má nádhernou barvu mraku, Jeho tvář podobná lotosu září jako slunce, Jeho oděv se blýská drahokamy a Jeho tělo je ověnčené květinovou girlandou. Pán osvětluje všechny strany svým oslnivým jasem zvaným brahmajyoti. Objevuje se v různých podobách, jakými jsou Rama, Nrsimha, Varaha a Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství. Sestupuje jako lidská bytost, syn matky Yasody, a je znám pod jmény Krsna, Govinda a Vasudeva. Je dokonalým dítětem, manželem, přítelem a pánem a oplývá všemi druhy bohatství a transcendentálními vlastnostmi. Ten, kdo si je neustále vědom těchto Pánových rysů, je nejdokonalejší yogi.

Této úrovně nejvyšší dokonalosti yogy lze dosáhnout jedině bhakti-yogou. To dokládají všechna védská písma:

yasya deve para bhaktir
yatha deve tatha gurau
tasyaite kathita hy arthah
prakasante mahatmanah

“Jen těm velkým duším, které mají naprostou víru v Pána i v duchovního učitele, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.” (Svetasvatara Upanisad 6.23)

Bhaktir asya bhajanam tad ihamutropadhi-nairasyenamusmin manah-kalpanam, etad eva naiskarmyam — “Bhakti je oddaná služba Pánu prostá touhy po hmotném zisku, v tomto či v příštím životě. Těchto sklonů se je třeba zbavit a zcela zaujmout svou mysl Nejvyšším. To je smysl slova naiskarmya.” (Gopala-tapani Upanisad 1.15)

Toto jsou některé z prostředků k praktikování bhakti, yogy vědomí Krsny, která je nejdokonalejším stupněm jógového systému.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole Srimad Bhagavad-gity, pojednávající o dhyana-yoze.