Yogi, který si je vědom Krsny, vidí dokonalým způsobem, neboť vidí Krsnu, Nejvyššího, v srdci každého coby Nadduši (Paramatmu)—isvarah sarva-bhutanam hrd-dese 'rjuna tisthati. Pán v podobě svého aspektu Paramatmy dlí v srdci psa i brahmany. Dokonalý yogi ví, že Pán je věčně transcendentální a přítomnost v těle psa či brahmany Ho hmotně neovlivní. To je známka Pánovy svrchované neutrality. Individuální duše také sídlí v individuálním srdci, ale není přítomná ve všech srdcích. Tím se liší individuální duše a Nadduše. Ten, kdo skutečně neprovádí yogu, nemůže vidět věci tak jasně. Každý, kdo má vědomí Krsny, vidí, že Krsna je v srdci věřícího i nevěřícího. To dokládá smrti takto: atatatvac ca matrtvac ca atma hi paramo harih. Pán, ze kterého všechny bytosti pocházejí, je jako matka a je rovněž oporou. Matka se staví ke všem svým dětem stejně a svrchovaný otec (či matka) také. Proto je Nadduše vždy v každé živé bytosti.

Také zvenčí se každá živá bytost nachází v oblasti Pánovy energie. Jak bude vysvětleno v sedmé kapitole, Pán má dvě hlavní energie — duchovní (vyšší) a hmotnou (nižší). Přestože je živá bytost částí vyšší energie, je podmíněna energií nižší; stále však spadá do působnosti energie Pána. Každá živá bytost se tak či onak nachází v Něm.

Yogi vidí všechny stejně, protože vnímá, že všechny živé bytosti zůstávají za všech okolností služebníky Boha, i když se nacházejí v různých situacích, jež odpovídají výsledkům jejich plodonosného jednání. Když je živá bytost v dosahu hmotné energie, slouží hmotným smyslům, a když je v oblasti duchovní energie, slouží Nejvyššímu Pánu přímo. V obou případech je ale služebníkem Boha. Tato vize rovnosti je dokonalá u toho, kdo si je vědom Krsny.