praśānta — klidná, upřená na lotosové nohy Kṛṣṇy; manasam — ten, jehož mysl; hi — jistě; enam — tento; yoginam — yogī; sukham — štěstí; uttamam — nejvyšší; upaiti — dosahuje; śānta-rajasam — jeho vášeň je uklidněna; brahma-bhūtam — osvobození realizací totožnosti s Absolutním; akalmaṣam — oproštěný od všech reakcí za dřívější hříšné činy.

Yogi, jehož mysl se upírá na Mě, dosahuje nejvyšší dokonalosti transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším a tak je oproštěný od všech reakcí za své dřívější činy.