Ten, kdo si je plně vědom Krsny, je vždy na úrovni zříkání se, protože necítí nenávist vůči výsledkům svých činů, ani po nich netouží. Taková zříkající se osoba, odevzdaná transcendentální láskyplné službě Pánu, má úplné poznání, jelikož zná své přirozené postavení ve vztahu s Krsnou. Dobře ví, že Krsna je celek a ona je Jeho nedílnou částí. Toto poznání je dokonalé, protože je kvalitativně i kvantitativně správné. Pojetí totožnosti s Krsnou je nepřesné, jelikož část se nemůže rovnat celku. Poznání, že živá bytost je s Krsnou totožná kvalitou, ale liší se kvantitou, je naproti tomu správným transcendentálním poznáním, které osobu vede k tomu, že se cítí ve svém nitru naplněna a nemá nic, po čem by toužila nebo čeho by litovala. V její mysli neexistuje dvojnost, protože vše, co dělá, dělá pro Krsnu. Když je takto prostá pojetí protikladů, je osvobozená — dokonce i v tomto hmotném světě.